Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Česká literatura (Czech Literature)

2 Malá Z.

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Milada Součková a časopis The Booster Delta

100%

Malá Z.

Česká literatura (Czech Literature)

2014

tom 62

nr 3

395-409

This article presents a previously little known episode in the creative life of Milada Součková, i.e. her collaboration with the Booster/Delta magazine, which came out in Paris at the end of the 1930s under the editorship of Henry Miller and his circle. This study describes the background to the publication of the Booster/Delta, the Parisian (and European) literary scenes at the time, the reception of Czech literature in this periodical and Milada Součková’s activities, which may have been factually and ar‑ tistically associated. On the basis of surviving correspondence and other sources the author finds that collaboration between Milada Součková and the Booster cannot be considered a manifestation of interest by European modernism in the work of Milada Součková, but more as a rather marginal enterprise on the part of the magazine editors, who did not have any great notion of who Milada Součková was, while she herself did not attach any great importance to this and evidently did not even know about some of the publications. The study corrects some inaccuracies in previously published stud‑ ies on the collaboration between Milada Součková and the Booster/Delta (confusion caused by the Čapek brothers) and the authorship of the Henkst sketches.

Rozrůzněná avantgarda : poznámky ke vztahu expresionismu a avantgardy v českém kontextu

100%

Malá Z.

Česká literatura (Czech Literature)

2013

tom 61

nr 1

68-85

This study summarizes various forms of conceptualization of the early postwar avant-garde. It examines how understanding of the terms “expressionist” and “avant-garde” has changed along with considerations over Literární skupina and Devětsil. The study followed changes in the relationship between expressionism and the avant-garde over three stages: the period in which Literární skupina and Devětsil emerged, followed by literary historical reflections on this process during the 1960s and 1970s, and then briefly in contemporary research into the early postwar avant -garde. These reflections are dominated by the view that these two groupings were mutually antagonistic and Literární skupina is seen as distinct from the avant-garde due to its expressionism. Conclusions from theoretical discourse on writings about the avant-garde have been applied in relation to the prose works of both Literární skupina and Devětsil members from approximately 1919 to 1923. In a comparison of texts, important similarities have been found in the imagery, the motif -theme index and the way the texts were created, revealing the need to critically evaluate the way the terms “expressionist” and “avant-garde” are handled as binary opposites. The study suggests that these terms be abandoned when artistic works are being interpreted, and that the term avant-garde be expanded to include Literární skupina, thus supporting the idea of the avant-garde as a heterogeneous, diversified field, in which expressionism emerges as just one of the options.

Studie shrnuje různé podoby konceptualizace rané poválečné avantgardy. Zkoumá, jak se proměňovalo chápání atributů „expresionistické“ a „avantgardní“ v souvislosti s uvažováním o Literární skupině a Devětsilu. Proměny vztahu expresionismu a avantgardy jsme sledovali ve třech fázích: v období vzniku Literární skupiny a Devětsilu, dále v literárněhistorické reflexi tohoto procesu v šedesátých a sedmdesátých letech a stručně v současném výzkumu rané poválečné avantgardy. V těchto reflexích převažuje pohled na obě uskupení jako antagonistická a Literární skupina je pro její expresionismus tzv. vydělena z avantgardy. Závěry z teoretického diskurzu psaní o avantgardě byly vztaženy do souvislosti s prózou členů Devětsilu a Literární skupiny zhruba v období mezi lety 1919–1923. V komparaci textů se ukázaly významné shody v obraznosti, v motivicko-tematickém rejstříku a ve způsobu utváření textů, které odkrývají potřebu kritického zhodnocení zacházení s atributy expresionistický a avantgardní jako s binárními protiklady. Ve studii navrhujeme odstoupení od těchto atributů při interpretaci uměleckých děl a rozšíření pojmu avantgarda na Literární skupinu. Tímto podpoříme představu avantgardy jakožto heterogenního, rozrůzněného pole, ve kterém expresionismus vystupuje jako jedna z možností avantgardy.