Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Axioms, axiomatization and law

100%

Madej M. , Horák F.

The Lawyer Quarterly

|

2018

|

tom 8

|

nr 3

254-270

EN

This paper examines the possibility and the desirability of axiomatization in law. In the first part, the paper examines the notion of axiom and the ways how it was or could be introduced into law. It is here where the authors openly invite the reader to lose the conventional approach and think about alternative ways to build basic legal concepts. In the second part, the paper continues by presenting several theories which endeavored (or appeared to endeavor) to show that law can (and should be) axiomatized and which even attempted to axiomatize it. After establishing whether these theories were successful at all, the authors add some of their own ideas on the topic of axiomatization.

2

Nepsaná pravidla v ústavním systému: ústavní obyčej, ustálená ústavní praxe a ústavní zvyklost

100%

Antoš M. , Horák F.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2024

|

tom 163

|

nr 2

120-136

EN

Unwritten rules are an indispensable and natural element of any constitutional system, including the Czech Republic. However, opinions differ significantly as to their character and significance for the functioning of Czech constitutional law. The outcome of the existing academic debate is thus rather a persistent uncertainty as to what constitutional customs actually are, what term to use to describe them and what status to assign to them in the constitutional legal system. This article uses the method of functional analysis to identify and define three distinct constitutional legal constructs, which, although they share some common features (unwritten nature, usus longaevus, opinio necessitatis, relevance to the functioning of the constitutional system), differ in other respects. Each of them thus playing a unique role in the Czech constitutional system. The first construct, which we refer to as constitutional custom, has a norm-forming function and is therefore capable of creating new constitutional norms independently of the text of the constitution. The second construct, established constitutional practice relevant to the interpretation of the constitution, has an interpretative and argumentative function because it serves to fix one of the originally pluralistic possible interpretations of the written provisions of the constitution. Finally, the third identified construct, referred to as constitutional convention, has a preventive and moderating function: while not legally binding, it can be very effectively enforced by extra-legal, typically political, instruments. We are convinced that the identification of three separate constructs with different functions will help to bridge the existing ambiguities that surround unwritten rules in Czech constitutional law and at the same time prevent potential problems arising from the substitution or hybridization of these constructs. We also distinguish all three of these constructs, together referred to as unwritten rules in the constitutional system, from mere constitutional traditions, which differ in that they lack a sufficient degree of relevance for the functioning of the constitutional system.

CS

Nepsaná pravidla jsou nepominutelnou a přirozenou součástí jakéhokoli ústavního systému, Českou republiku nevyjímaje. Názory na to, jaká je jejich povaha a význam pro fungování českého ústavního práva, se však významně liší. Výsledkem dosavadní odborné diskuse je tak spíše přetrvávající nejistota stran otázek, co vlastně ona nepsaná pravidla v ústavním systému jsou, jakým termínem je označovat a jaké postavení jim přisoudit. Tento článek prostřednictvím metody funkcionální analýzy identifikuje a vymezuje hned tři svébytné ústavněprávní konstrukty, které sice mají některé znaky společné (nepsaná povaha, usus longaevus, opinio necessitatis, relevance pro fungování ústavního systému), v jiných ohledech se však liší. Každý z nich tak má v českém ústavním systému specifickou roli. První konstrukt, který označujeme jako ústavní obyčej, má funkci normotvornou a je tedy způsobilý vytvářet nové ústavní normy nezávisle na textu ústavy. Druhému konstruktu, ustálené ústavní praxi relevantní pro výklad ústavy, jsme přiřkli funkci interpretační a argumentační, protože slouží k zafixování jednoho z původně pluralitních možných výkladů psaného ustanovení ústavy. Konečně třetí identifikovaný konstrukt, označený jako ústavní zvyklost, má funkci preventivní a moderační: není sice právně závazná, může však být velmi efektivně vynucována mimoprávními, typicky politickými nástroji. Jsme přesvědčeni, že identifikace tří samostatných konstruktů s různými funkcemi pomůže překlenout dosavadní nejasnosti, jimiž jsou nepsaná pravidla v českém ústavním právu opředena, a zároveň předejít případným problémům plynoucím ze zaměňování či hybridizace těchto konstruktů. Všechny tři tyto konstrukty, společně označené jako nepsaná pravidla v ústavním systému, zároveň odlišujeme od pouhých ústavních tradic, které se liší tím, že postrádají dostatečnou míru relevance pro fungování ústavního systému.

3

New contributions of multidisciplinary and empirical approach to legal consciousness

100%

Horák F. , Lacko D.

The Lawyer Quarterly

|

2019

|

tom 9

|

nr 3

248-261

EN

This article introduces a legal consciousness construct consisting of six components (i.e., general legal knowledge, legal awareness, ad hoc legal knowledge, opinion about law, trust in law and legal identity) in individual and cross-cultural perspectives. It also offers two separate approaches to examining legal consciousness, namely legal consciousness as an empirical variable and legal consciousness as an input function of the legal system. The theoretical and methodological potential of legal consciousness as an example of multidisciplinary “behavioural legal science” and the possibilities of practical use of legal consciousness research are discussed in this article. The most relevant methodological, practical and ethical issues of legal consciousness research is also inspected.

4

Proporcionalita, integrační účinek a legitimita volebního systému do Poslanecké sněmovny: simulační studie dopadů D’Hondtova dělitele, Imperialiho kvóty a Hareovy kvóty

80%

Horák F. , Antoš M. , Sklenář D. , Lacko D.

Sociologický časopis. Czech Sociological Review

|

2024

|

tom 60

|

nr 2

127-155

EN

Although the change in the electoral system used in elections to the Chamber of Deputies has attracted the attention of lawyers, political scientists, and sociologists, we still lack a comprehensive comparative analysis of the new system with the original one or other alternatives. The main reason for this is the lack of empirical data. This article overcomes this problem using a simulation of electoral results that correspond to the real Czech election environment. On the basis of this simulated dataset it is possible to generate generalisable conclusions about the proportionality, integration effect, and legitimacy of three electoral formulas: the original D’Hondt divisor, the newly adopted Imperiali quota, and the Hare quota. Our results show that the Hare quota is clearly the best choice. Its advantages in proportionality significantly outweigh its disadvantages in integrative effect. Moreover, this formula sees the least disruption to the logical sequence of results, i.e. where a party with fewer votes gets more seats, a phenomenon that is undesirable and undermines the legitimacy of elections. We are convinced that among the three formulas compared the Hare quota is the one that best fits the constitutional requirements of the electoral system as interpreted by the Constitutional Court, and that - unless the legislature is planning to change other parameters of the electoral system - it is the one that should be implemented.

5

How can empirical measurement help the rule of law flourish?

80%

Horák F. , Lacko D. , Urban M.

The Lawyer Quarterly

|

2022

|

tom 12

|

nr 2

141-158

EN

Meeting the principles and satisfying the demands posed by the rule of law is essential for any legal system to function well in society. The article introduces an analytical framework of empirically measurable constructs of legal consciousness and legal literacy consisting of formal and substantive components and shows how they resemble the demands and principles of the rule of law. It further describes, using illustrative examples, how the measurement of individual components can assist the rule of law doctrine. Finally, it suggests specific measures for enhancing the level of the rule of law, namely the incorporation of legal consciousness and legal literacy measurement into the regulatory impact assessment, use of specific and partially empirically- based intelligibility tests in constitutional review, periodic measurement of accordance between the axiological core of the legal system and the moral framework of its addressees and empirically evaluated projects in broad-spectrum legal education.

6

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ale co to znamená?

80%

Derka V. , Horák F. , Dienstbier J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2021

|

tom 160

|

nr 11

940-947

EN

The article defines and in its four chapters consecutively presents and analyses four possible and already used interpretations of Art. 83 of the Constitution stating that “the Constitutional Court is the judicial body responsible for the protection of constitutionality”, namely a) a description of the Constitutional Court’s role in the system of constitutional bodies, b) an instrument for the judicial deference of the Constitutional Court, c) determination of the inviolable core power of the Constitutional Court and finally d) subsidiary empowering norm. For each of the aforementioned interpretations, the article deals predominantly with their relationship to other relevant provisions of the Constitution, as well as the specific cases in which they have been used by the Constitutional Court and potential problems they may cause.

CS

Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy stanovujícího, že „Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti“, konkrétně a) popis role Ústavního soudu v systému ústavních orgánů, b) nástroj zúžení kompetenčního okruhu Ústavního soudu, c) vymezení nedotknutelného kompetenčního jádra Ústavního soudu a konečně d) subsidiární kompetenční norma. U každé ze zmíněných interpretací se článek zabývá především vztahem k dalším relevantním ustanovením Ústavy, jakož i konkrétními případy, v jakých byly dané interpretace Ústavním soudem využity, a případnými problémy, které mohou způsobovat.

7

Právní úprava mimořádného vládnutí v kontextu pandemie covid-19. Rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu

80%

Horák F. , Dienstbier J. , Derka V.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2021

|

tom 160

|

nr 6

431-450

EN

The article analyses the declaration the State of Emergency according to the Constitutional Act on the Security of the Czech Republic in the context of the current Covid-19 pandemic. The decision to declare the State of Emergency is characterized as a normative, constitutive act of the government without direct and immediate effect on the legal sphere of persons, which can be classified in the hierarchy of legal norms as law. Thus, the paper rejects the conclusion that such an act could be an administrative act or a non-legal (purely political) act. The article further analyses the possible defects of this act and divides them into three groups depending on their intensity and consequences. The most intense defects should make the act void. Defects that are less intense, but as a result of which the essentials of a democratic state governed by the rule of law are affected, should lead to the reviewability and possible revocability of the act by the Constitutional Court. Finally, defects of the lowest intensity should be covered by the so-called Fehlerkalkül theory, and therefore unreviewable. In conclusion, the article also deals with the control of the declaration of the State of Emergency by the Chamber of Deputies and the judicial review of this act. Regarding control by the Chamber of Deputies, a space is devoted particularly to the issue of the possibility of the State of Emergency “re-declaration” contrary to the will of the Chamber of Deputies. Concerning judicial review, the article excludes review by administrative courts and only allows for limited review by the Constitutional Court.

CS

Článek se zabývá problematikou rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky v kontextu současné pandemie covid-19. Rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu charakterizuje jako normativní, konstitutivní akt vlády bez přímého a bezprostředního účinku do právní sféry osob, který je zařaditelný v hierarchii právních norem na úroveň zákona. Zcela je tedy odmítnut závěr, že by se mohlo jednat o akt správní či akt neprávní (čistě politický). Článek dále analyzuje možné vady tohoto aktu a rozděluje je do tří skupin v závislosti na jejich intenzitě a důsledcích. Nejintenzivnější vady by měly způsobovat nicotnost aktu. Vady méně intenzivní, v jejichž důsledku je však zasaženo do podstatných náležitostí demokratického právního státu, by měly vést k přezkoumatelnosti a případné zrušitelnosti aktu Ústavním soudem. Konečně vady nejnižší intenzity by měly být kryty tzv. kalkulem vad, a proto jsou soudně nepřezkoumatelné. Článek se konečně zabývá také kontrolou vyhlašování nouzového stavu Poslaneckou sněmovnou a přezkumem tohoto aktu soudní mocí. V případě kontroly Poslaneckou sněmovnou je prostor věnován zejména otázce možnosti „znovuvyhlášení“ mimořádného stavu v rozporu s vůlí Poslanecké sněmovny. V případě soudního přezkumu článek vylučuje přezkum ve správním soudnictví a jen omezeně připouští přezkum Ústavním soudem.