Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

" Nechť je slyšena druhá strana" : červená kniha v kontextu Jungova pojetí aktivní imaginace

100%

Chrz V.

E-psychologie (E-psychology)

|

2011

|

tom 5

|

nr 1

52-61

EN

The study focuses on context, which enables the understanding of Jung´s Red book (Liber Novus). This book is understood as a document about Jung´s own active imagination. The active imagination is process mediating between conscious, intentional activity of ego on the one side and spontaneous, autonomous activity of unconsciousness on the other. The study focuses on some basic aspects of active imagination and their realization in the Red Book.

CS

Studie se zaměřuje na kontext, který umožňuje porozumění Jungově Červené knize (Liber Novus). Tato kniha je chápána jako dokument o Jungově vlastní aktivní imaginaci. Aktivní imaginace je proces zprostředkovávající mezi vědomou, záměrnou snahou já na jedné straně, a spontánní, autonomní aktivitou nevědomí na straně druhé. Studie se zaměřuje na několik základních aspektů aktivní imaginace a jejich realizaci v Červené knize.

2

Příběhy změny ve skupinové psychoterapii: narativní charakteristiky úspěšné změny

63%

Dubovská E. , Chrz V.

E-psychologie (E-psychology)

|

2020

|

tom 14

|

nr 2

52-64

EN

The main goal of the study is to describe narrative characteristics of stories of change in psychotherapy group, narrated by clients, who reached clinically significant change. The current study was a part of a three-year project, focused on the research of efficiency and curative factors of therapy in daily treatment centres specialized at treatment of depression and anxiety disorders. From the total participants n=220 (21 groups) in the quantitative part of the project, 32 clients took part in repeated qualitative interviews (in the middle, at the end of treatment, and 8 – 9 months after treatment). The present study involves eight participants who participated in at least two interviews and reached a clinically significant change. Data were analysed by means of categorical narrative analysis, using the following narrative categories: thematic lines; agency; positioning; values, and beliefs. Results indicate, that some clients develop the agentic capacity only during the process of change, it is a certain „re-authorisation“ of one´s action. There appear to be two types of agency, a systematic, directive type and more relaxed, open type. In the category of positioning, clients tend to the narrative delimitation toward other members of group and also toward the group as a whole. In the category of values and beliefs, clients describe normative and moral aspects of reaching the change in psychotherapy.

CS

Cílem studie je popsat narativní charakteristiky vyprávění o změně u klientů skupinové psychoterapie, kteří dosáhli klinicky významné změny. Studie byla součástí tříletého projektu, zaměřeného na výzkum efektivity a faktorů psychoterapie v denních stacionářích pro léčbu úzkostných poruch a deprese. Léčba trvala 3 měsíce, klienti docházeli do stacionáře vždy v pracovní dny. Sběr dat probíhal v letech 2014 až 2016, z celkového počtu n = 220 klientů (celkově 21 skupin v délce trvání 12 týdnů) v kvantitativní části projektu se opakovaných rozhovorů v kvalitativní části (uprostřed léčby, na jejím konci a 9 až 10 měsíců po ukončení léčby) účastnilo 32 klientů. Prezentovaná studie pracuje s užším výběrem osmi klientů, kteří absolvovali nejméně dva rozhovory a dle objektivních ukazatelů měření změny v psychoterapii dosáhli klinicky významné změny. Data byla analyzována pomocí kategorické narativní analýzy za užití narativních kategorií: témata změny; aktérství; narativní pozice; hodnoty a přesvědčení. Ukazuje se, že u některých klientů dochází v průběhu procesu změny ke „zrodu“ aktérství, k jakési re-autorizaci vlastního jednání. Objevují se zde dvě varianty aktérství, systematicky režisérský typ a uvolněnější, otevřenější typ. V kategorii narativní pozice se klienti vymezují k ostatním členům skupiny jako i vůči celé skupině a také jako skupina vůči „zbytku světa“. V kategorii hodnoty a přesvědčení se ukazuje hodnotový a normativní aspekt dosažení změny v psychoterapii.

3

Hravá ritualizace zkušenosti jako ideál ego integrity

51%

Hrabec O. , Chrz V. , Poláčková Šolcová I.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

tom 63

|

nr 5

497-509

EN

The purpose of this theoretical paper is to organize and elaborate on the conception of stages in the ritualization of experience. Erikson frames the ritualization as a process of playful adaptation that individualizes formal and informal ritual practices. Despite the many inspirations Erikson brought to psychology and play theory, the relation between ontogenesis, ritualization, and playfulness is not fully explored. This paper advocates the important role of playfulness during human development drawing on conclusions from contemporary research and play theory. Subsequently, the eight stages of ritualization are put in a context of ego integrity construction. According to Erikson, play forms the mental space in mind and reality that enables ego to develop mastery over reality and achieve greater coherence. The later stages of life are emphasized here to propose the potential role of playfulness in successful aging and coping with death. Playfulness is then discussed as an idealistic principle of general development and as the specific style of ego integrity.

CS

Pointou tohoto teoretického článku je utřídění a rozpracování méně známé koncepce ritualizace zkušenosti Erika H. Eriksona. Proces ritualizace určitých ústředních principů činnosti Erikson považuje za důležité pojítko ontogeneze jednotlivce a socio-kulturního prostředí. Důležitou charakteristikou tohoto procesu je ideál hravé adaptace společenských rituálů. Eriksonovo dílo v tomto ohledu zůstalo nedokončené. Přestože autor svým pojetím hry inspiroval psychologii i herní teorii, spojitost mezi celkovým vývojem, ritualizací a hravostí nebyla provedena. Tento příspěvek nejprve obhajuje směrodatnost hravosti ve vývoji z optiky Eriksona a aktuální, leč zatím nepočetné literatury na toto téma. Následně je předložených osm stadií ritualizace usazeno do širšího kontextu budování ego integrity. Hra formulovaná jako prostor rozšiřující kontrolu ega nad sebou samým, přechodovým prostorem hry s objekty a vnějším světem je zde chápana ve smyslu nástroje k dosažení psychické integrity. V tomto duchu jsou akcentovány pozdní etapy života představující otevření nových možností hravosti, schopnost zachovat vývojovou kontinuitu a adaptivně se vyhnout strachu z blížící smrti. Nabídnutý model sice poskytuje obecné mechanizmy vývoje, ale bezpečnější je předpokládat, že se místy jedná o specifickou linii zrání. Hravá podoba ego integrity není jediným platným stylem duševní koherence. Důležité je zdůraznit, že hravost pozdního věku je v E riksonově podání příkladem idealizace stáří požehnaného kvalitami mysli dítěte, tedy velmi vzácného úkazu.

4

Integrita a zoufalství ega v Eriksonově koncepci stáří

51%

Poláčková Šolcová I. , Chrz V. , Dubovská E. , Šolcová I.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

tom 63

|

nr 4

369-385

EN

portion of the human lifespan, which has various societal, demographical, political, but also psychological consequences. Following the work of Erik H. Erikson, who stressed the task of attaining ego integrity in the final stage of human life, the present study examines and stresses various facets of ego integrity concept: life reviewing, acceptance of the past, acceptance of the end of one’s life and death. Erikson in his work suggested that ego integrity is attainable to everyone. The aim of this study is to present Erikson’s theory in its complexity and connections to aging nowadays we felt worth exploring. Taking into account the growing number of elderly in society, the study should reveal new and old insight into psychological preparation of growing older with respect to optimal development, empirical and especially historical experience of aged people. Aging older based on this interpretation of Erikson’s work and results from empirical evidence means primarily balanced dialogue between integrity and despair on the way to wisdom.

CS

Období stárnutí a stáří zahrnuje značnou část života člověka, což s sebou nese sociální, demografické, politické a také psychologické důsledky. Na základě koncepce Erika H. Eriksona, který pro toto poslední životní stadium naznačil úkol dosažení integrity ega, se autoři v tomto příspěvku zabývají vybranými a klíčovými prvky ego integrity: životním bilancováním, akceptací minulosti a přijetím konce života a smrti. Cílem této studie je představit teorii integrity ega v její komplexitě na základě dostupných pramenů i pozdějších rozpracování Eriksonem a jeho kolegy. Autoři se rovněž pokouší naznačit spojitosti se současným stárnutím: s ohledem na rostoucí počet seniorů ve společnosti studie představuje staronový vhled do stáří a psychické přípravy na toto období, a to v perspektivě optimálního vývoje a sociálně historické zkušenosti. Podle Eriksona je dosažení integrity ega dostupné pro každého, bez ohledu na minulost, sociální postavení, etnicitu či vzdělání. Stárnutí a stáří na základě interpretace Eriksonovy koncepce a dosavadní empirické evidence znamená především vyvažování dialogu mezi integritou a zoufalstvím na cestě k moudrosti.

5

Vyčleňování ve školní třídě: pohled učitelů

51%

Janošová P. , Chrz V. , Kollerová L. , Blažková M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

tom 64

|

nr 5

506-520

EN

Problem. The goal of the study was to investigate how teachers view exclusion in their classrooms and how they differentiate exclusion incidents in terms of teacher intervention. Methods and sample. Qualitative research approach, semi-structured interviews conducted with teachers (19), thematic analysis. Results. Based on the interview data, 4 categories were identified: 1) Exclusion as a construct related to bullying; 2) Problematic exclusion deserving teacher intervention; 3) Legitimate exclusion; 4) Exclusion as an inherent group phenomenon. Teachers considered exclusion a pre-stage or a beginning of bullying. They differentiated less serious forms of exclusion from problematic forms that deserve teacher intervention. They conceptualized the problematic forms using criteria for bullying: asymmetry of power, repetitiveness or long-term duration, and intentionality. Moreover, they considered levels of negative emotions of the excluded student. Teachers identified legitimate exclusion as situations, in which they viewed the exclusion as a result of a voluntary decision of the excluded student. Next, they viewed as legitimate exclusion situations that presented an adequate feedback to inappropriate behavior of the excluded student. A final form of exclusion that teachers considered legitimate presents a temporary exclusion for a purpose of meeting a group achievement goal. According to some teachers, exclusion presents an inherent part of classroom life that may get more serious due to a risk of gradual development of group prejudice and dehumanization regarding the excluded student. When teachers perceive this process, specifically, when students start to treat the excluded student without respect, teachers view it as an indicator of a need for teacher intervention. The found lack of clarity in distinguishing exclusion and bullying underscored the need for differentiation of active and passive forms of exclusion and corresponding intervention approaches. Limitations. Low number of participants of the study. The sample included mostly teachers who are interested in peer relations in the classrooms.

CS

Problém. Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem učitelé vnímají vyčleňování ve svých třídách a jak toto vyčleňování diferencují z hlediska pedagogické intervence. Metoda a soubor. Kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory vedené s učiteli (19), tematická analýza. Výsledky. Na základě získaných dat z rozhovorů byly zachyceny 4 kategorie: 1) Vyčleňování jakožto konstrukt blízký šikaně; 2) Problematické vyčleňování vyžadující zásah učitele; 3) Legitimní vyčleňování 4) Vyčleňování jako inherentní skupinový fenomén. Učitelé pokládají vyčlenění za předstupeň nebo za počátek šikany. Odlišují nezávažné projevy exkluze od problematických forem, které podle nich vyžadují pedagogický zásah. Závažné vyčleňování vymezují pomocí kritérií šikany, jimiž jsou: nerovnováha sil, opakovanost projevů vyčleňování či trvání stavu exkluze a záměrností. Zvažují také míru negativních emocí vyčleňovaného žáka. Za legitimní vyčleňování pokládají situace, kdy považují exkluzi za výsledek dobrovolného rozhodnutí vyčleňovaného žáka. Dále je pro ně nezávažné takové vyčleňování, které představuje adekvátní situační zpětnou vazbu spolužáků vůči nevhodnému jednání žáka. Poslední nezávažnou variantou je podle nich dočasné legitimní vyčlenění za účelem naplnění skupinového výkonového cíle. Vyčleňování je podle některých učitelů přirozeným doprovodným jevem života školních tříd, k němuž se může postupně připojit předpojatost skupiny a dehumanizace. Impulzem pro zásah do skupinové dynamiky třídy je pro učitele ztráta respektu k vyčleňovanému spolužákovi. Zjištěné nejasnosti učitelů v rozlišování mezi šikanou a vyčleňováním naznačují, že je zapotřebí diferencovat aktivní a pasivní formy vyčleňování a specifikovat pro ně intervenční postupy. Limity. Nízký počet účastníků výzkumu. Soubor sestával především z pedagogů se zájmem o vztahy ve třídách.

6

Metaforizace jako reautorizace zkušenosti

51%

Chrz V. , Čermák I. , Štěpánek P. , Schmidtová J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

tom 63

|

nr 6

617-626

EN

Metaphor is conceived as a tool of a new inside and an externalization of unconscious capacity and tendencies, particularly in psychological praxis. The aim of present study is to develop this idea into original approach to metaphor as a tool of reauthorization. Unclear concept of expression in therapeutic approach of expressive writing is critically reflected. Alternative approach to expression based upon Nelson Goodman theory, in which an expression is articulated as metaphorically grounded, is discussed. Approach of metaphorical expression is then illustrated through analysis and interpretation of polytraumatized girl diaries. Metaphorical expression thus serves as a reauthorization of girl , s unbearable traumatic experience. Metaphor in the service of authentic experiencing, experiencing “from inside”, becomes a tool of reauthorization, i.e. tool of participating and reflecting relation to external and internal world.

CS

Cílem studie bylo předložit pojetí reautorizační funkce metafory v psychoterapii či v klinické praxi. Autoři se vymezují ve vztahu k zavedenému předpokladu, podle kterého je metafora v psychoterapii nástrojem nového vhledu a artikulace nevědomých tendencí a možností. V návaznosti na tento předpoklad podávají výklad svého pojetí metafory jako nástroje reautorizace. Výchozím bodem jejich výkladů je nevyjasněnost konceptu exprese v kontextu terapeuticky využitého expresivního psaní. V kontrastu s tím nabízejí alternativní pojetí exprese vycházející z teorie Nelsona Goodmana. Zde je exprese (jako alternativa doslovné denotace) chápána jako ve svém principu metaforická. Toto pojetí metaforické exprese poté ilustrují pomocí analýzy a interpretace deníků mnohočetně traumatizované dívky. Na několika klíčových momentech těchto deníků bylo ukázáno, že metaforická exprese může fungovat jako reautorizace ve vztahu k nesnesitelné traumatické zkušenosti. V kontextu přijatého teoretického rámce je vysvětlen způsob, jakým metafora umožňuje prožívat zkušenost jako „vlastní“, jako „zevnitř“ (tj. ze smyslově vnímatelné konfigurace aktivitou subjektu) utvářenou. Takto se metaforický proces může stát prostředkem reautorizace, tj. aktivního a reflektujícího vztahu k vnitřní i vnější skutečnosti.

7

Peak experience and its varieties: response to challenge as a valuable perspective of peak experience and its varieties

45%

Tavel P. , Chrz V. , Poláčková Šolcová I. , Dubovská E. , Kalman M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2022

|

tom 66

|

nr 2

95-110

EN

Objectives. This study aims to better understand peak experience and their varieties (PEV), as a key concept in understanding positive human experience, in the context of a specific adventurous recreational pursuit. Sample and settings. Interviews with the 14 crew members of the historical sailing vessel Oesterscheldewere held at the end of a 38-day crossing of the Indian Ocean. A rigorous qualitative hermeneutical – narrative approach in analysing interviews was utilised. Results. The results were based on a qualitatively different cross�section of PEV that could be seen as a mixture of already thematised varieties of peak experience. The PEV were presented on three levels: the level of action, the level of feeling and the level of reflection; as such, they consisted of the interplay between specific challenges (situations) and responses (reactions). Alongside original methodology and analysis, the authors suggested the importance of studying the participant’s response to PEV. The response to PEV is seen as a crucial component in this study and to PEV itself. Finally, it was suggested that PEV could be projected into the future as a private and useful model of participation in life. Limitations. The study has a number of limitations commonly connected to the qualitative approach: a small number of participants, language bias (all interviews were held in English), the bias of question structure (“what did you feel?”), the participation of a researcher on the voyage, and the professionalism of the main crew that could bias the interviews.

CS

Cílem této studie bylo lépe porozumět vrchol-ným zážitkům a jejich variacím (PEV), jakožto klíčovému konceptu pro pochopení pozitivních lidských prožitků, v kontextu specifického dob-rodružného rekreačního vyžití. Rozhovory se 14 členy posádky historické plachetnice Oester-schelde se uskutečnily na konci 38denní plav-by přes Indický oceán a k jejich analýze autoři využili kvalitativní hermeneuticko-narativní přístup. Výsledky vycházely z kvalitativně odlišného průřezu PEV, který lze považovat za směs již te-matizovaných variací vrcholného zážitku. PEV byly prezentovány ve třech rovinách: v rovině jednání, v rovině pocitů a v rovině reflexe; jako takové se skládaly ze souhry konkrétních výzev (situací) a reakcí (odpovědí). Kromě originální metodiky a analýzy autoři zdůrazňují význam studování odpovědí účastníků na PEV. Reakci na PEV považují za klíčovou složku této studie i PEV samotné.Studie má řadu omezení běžně spojených s kvalitativním přístupem: malý počet účastníků, jazykové zkreslení (všechny rozhovory probíha-ly v angličtině), zkreslení dané strukturou otá-zek rozhovoru a také faktem, že tazatel se také účastnil plavby.