A book from the Anglo-American environment by the respected Canadian historian Paul Shore with the title Narratives of Adversity: Jesuits in the Eastern Peripheries of the Habsburg Realms (1640 – 1773) can be regarded as the starting point for my study. The book made a significant impact on the academic community, especially in the English speaking countries. Shore’s work presents a narrative of the activity of the Society of Jesus in the former Kingdom of Hungary during the Early Modern period, and is based mainly on the stories of specific members of the order, or minor stories and curiosities, especially „in the peripheries of the Habsburg Realms”. Since I very strongly disagree with the conception of Paul Shore’s work, the study is an attempt to create a parallel narrative on the activities of the Society of Jesus in Banská Bystrica in the period 1648 – 1773. The sources for this concept were detailed research on the textual sources both in local archives and in the Archivum Romanum Societatis Iesu Roma, as well as investigation of the surviving visual works from the categories of fine art and architecture in relation to my professional profile. Such a concentrated view and the partially uncovered realities of the activities of the Society of Jesus in Banská Bystrica made Paul Shore’s articulated and constantly mentioned „Eastern peripheries of the Habsburg realms” and the adversities of members of the order look ever more indefensible. Various visual traces of the activities of the Jesuits in Banská Bystrica can be described as significant Baroque works created in the international Central European framework thanks to various patrons from various European regions. They undoubtedly represent the successful construction of a Central European Baroque sacred landscape and the visual identity of the Catholic space of the Habsburg Monarchy.
2
Dostęp do pełnego tekstu na zewnętrznej witrynie WWW
A book from the Anglo-American environment by the respected Canadian historian Paul Shore with the title Narratives of Adversity: Jesuits in the Eastern Peripheries of the Habsburg Realms (1640–1773) can be regarded as the starting point for this study. The book made a significant impact on the academic community, especially in the English-speaking countries. Shore’s work presents a narrative of the activity of the Society of Jesus in the former Kingdom of Hungary during the Early Modern period, and is based mainly on the stories of specific members of the order, or minor stories and curiosities, especially ’in the peripheries of the Habsburg Realms’. Since I very strongly disagree with the concept of Paul Shore’s work, the study is an attempt to create a parallel narrative on the activities of the Society of Jesus in Banská Bystrica (German Neusohl, Latin Neosolium, Hungarian Besztercebánya) in the period 1648–1773. The sources for this concept were detailed research on the textual sources both in local archives and in the Archivum Romanum Societatis Iesu Roma, as well as investigation of the surviving visual works from the categories of fine art and architecture. Such a concentrated view and the partially uncovered realities of the activities of the Society of Jesus in Banská Bystrica made Paul Shore’s articulated and constantly mentioned ’Eastern peripheries of the Habsburg realms’ and the adversities of members of the order look ever more indefensible. Various visual traces of the activities of the Jesuits in Banská Bystrica can be described as significant Baroque works created in the international Central European framework thanks to various patrons from various European regions. They undoubtedly represent the successful construction of a Central European Baroque sacred landscape and the visual identity of the Catholic area of the Habsburg Monarchy.
CS
Za výchozí bod této studie lze považovat knihu z angloamerického prostředí od uznávaného kanadského historika Paula Shora s názvem Narratives of Adversity: Jesuits in the Eastern Peripheries of the Habsburg Realms (1640–1773). Kniha měla značný ohlas u akademické obce, především v anglicky mluvících zemích. Shorova práce představuje historii činnosti Tovaryšstva Ježíšova v bývalém Uherském království v období raného novověku a je založena zejména na příbězích konkrétních členů řádu nebo drobných příbězích a kuriozitách, které se udály zejména „na periferii habsburské říše“. Důrazně nesouhlasím s koncepcí knihy Paula Shora, proto je tato studie pokusem o vytvoření paralelní historie činnosti Tovaryšstva Ježíšova v Banské Bystrici (německy Neusohl, latinsky Neosolium, maďarsky Besztercebánya) v letech 1648–1773. Koncepce studie vychází z podrobného průzkumu textových pramenů jak v místních archivech, tak v Římském archivu Tovaryšstva Ježíšova a ze zkoumání dochovaných uměleckých děl výtvarných nebo architektonických. Takto koncentrovaný pohled a zčásti odkryté skutečnosti týkající se činnosti Tovaryšstva Ježíšova v Banské Bystrici způsobily, že Shorovy deklarované a opakované „východní periferie habsburské říše“ a nesnáze členů řádu působí stále více neudržitelně. Mnohé vizuální stopy činnosti jezuitů v Banské Bystrici lze charakterizovat jako významná barokní díla vytvořená v mezinárodním středoevropském rámci díky různým patronům z různých částí Evropy. Nepochybně představují úspěšné budování středoevropské barokní posvátné krajiny a vizuální identity katolické oblasti habsburské monarchie.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.