The subject of this article is the relation between the process of the enlargement of built-up areas and the limitation of the accessibility of free landscape. In the theoretical part of this study, the accessibility of free landscape is described as an essential parameter of the quality of life in towns. The methodology used was a GIS analysis of the development of the geographic shape of built-up areas of the town of Liberec and its impact on the direct accessibility of free landscape in the hinterland as compared to three other regional capitals in the Czech Republic. The results of the research indicate that both the size of built-up areas and their shape in the landscape are decisive factors.
CS
Předmětem článku je vztah procesu rozšiřování zastavěného území města a s tím spojené omezování dostupnosti volné krajiny. Dostupnost volné krajiny je v úvodní teoretické části článku představena jako jeden ze zásadních parametrů kvality života ve městě. Použitá metodika spočívá ve využití GIS analýzy vývoje geografického tvaru zastavěného území města Liberec a jeho vlivu na přímou dostupnost volné krajiny v zázemí města při porovnání s dalšími třemi krajskými městy. Výsledky výzkumu indikují, že záleží nejen na samotné velikosti zastavěného území, ale také na jeho tvaru v krajině
The article is an analysis of developments of the settlement structure in the Czech Republic as seen from the perspective of well-balanced polycentrict development. Analysis is performed on changes that occurred in the 1990s and the first decade of the 21th century in municipalities and Regions and in the development areas and development axes defined by spatial planners. The study makes use of data resulting from the 1991, 2001 and 2011 censuses of population, housing, economic activity and job movement and the CORINE Land Cover 1990, 2000 and 2012 geographical data on land use. The analysis shows strong spatial polarization, which barely corresponds with the demarcation of development areas and development axes. Based on current developments in these areas in terms of housing and workplace locations, some tended to be identified as areas of potential development and others as areas of problematic development. Also, discrepancies were discovered in the demarcation: there are areas in which realistic space for development is much smaller than that demarcated and, on the contrary, areas in which the housing function exceeds their demarcation.
CS
Článek analyzuje vývoj struktury osídlení České republiky z pohledu vyváženého polycentrického rozvoje. Sleduje změny, ke kterým v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století došlo v obcích, krajích a rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezených územním plánováním. K analýze byla využita data sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001 a 2011 o obyvatelstvu, bydlení, ekonomické aktivitě a pohybu za prací, a dále geografická data o využití území CORINE Land Cover 1990, 2000 a 2012. Analýza ukazuje, že ve sledovaném období docházelo k výrazné prostorové polarizaci, která ale není totožná s vymezením rozvojových oblastí a rozvojových os. Mezi rozvojovými oblastmi byly na základě dosavadních trendů indikovány některé, které lze na základě vývoje obytné a pracovištní funkce označit za spíše potenciálně rozvojové, a další, které jsou rozvojově problematické. Byly také zjištěny některé diskrepance ve vymezení rozvojových oblastí, a to jak případy, kde skutečný rozvojový prostor je výrazně menší, nežli vymezení rozvojové oblasti, tak i případy, kdy zejména rozvoj obytné funkce toto vymezení přesahuje.
In several European countries a systematic monitoring of the state and development of territory by means of quantitative indicators is an indispensable part of the process of physical planning. The objective of Application of the Principles of Sustainable Development in Physical Planning, a research project carried out in 2005–2006, was to transfer the experience of the use of indicators and propose a methodology for their application under the conditions of the Czech Republic. A specific outcome of this project was a set of indicators of sustainable spatial development. The aim of this article is to summarize briefly and comprehensively the practical knowledge of the preparation of input data and the elaboration of output indicator values for sustainable spatial development. The primary purpose of the project was its implementation within the second full update of the analysis of sustainable development on the territory of the town of Most and its administrative area.
CS
V řadě evropských zemí je systematické sledování stavu a vývoje území formou kvantitativních indikátorů tradičně nedílnou součástí procesu územního plánování. Přenesení zkušeností s využitím indikátorů a návrh metodiky jejich uplatnění v podmínkách České republiky bylo cílem výzkumného projektu „Uplatnění principů udržitelného rozvoje v územním plánování“ zpracovaného v letech 2005–2006. Konkrétním výstupem projektu se stala sada indikátorů udržitelného rozvoje území, která byla vydána formou certifikované metodiky pod názvem „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ jako podklad pro první úplné aktualizace ÚAP na úrovni obcí s rozšířenou působností. Předmětem příspěvku je stručnou a přehlednou formou shrnout a zobecnit praktické poznatky z přípravy vstupních dat a zpracování výchozích hodnot indikátorů udržitelného rozvoje území pro obce v území správního obvodu obce s rozšířenou působností Most, zpracované primárně pro následnou implementaci v rámci druhé úplné aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území ORP Most
The boom in information technologies offers a great opportunity to planners and decision-makers in spatial development. Disciplines such as spatial planning, strategic planning and management of regional development have hitherto had separate databases, although in many cases these overlap. The authors’ proposal for a common information platform is based on data systematically collected by various subjects in public administration. A significant amount of input data is provided by the Czech Statistical Office (census), while information on spatial planning in the form of documents of spatial analysis is derived from the Ministries’ sectional databases. All these data compose a system of framework indicators for all domains of spatial planning. The framework indicators cover all three pillars of sustainable development. They are categorized in the following thematic fields: population in territories, structure and character of population, individual safety and socio-pathogenic phenomena, public health, level of education, employment rate, potential for innovation, prosperity of household, municipal economy, entrepreneurship, energy resources and consumption, financial resources and economic prosperity, public services, public facilities, housing, transportation infrastructure and services, technical, communications and environmental infrastructure, functional use of space, use of water and water regime in territories, sustainable agriculture and forestry, and potential for tourism. These indicators are monitored at regional and local level; other specific indicators have been designed for metropolitan areas, regional centres and rural municipalities. The framework indicators can be used to assess tendencies in these thematic fields and pillars of sustainable development without additional cost for ad hoc procurement of data. The unified content of the data allows comparison of the state of and trends in various territorial units. The application part of the project provides an interpretation framework that takes into consideration specific types and scales of territories. Various examples are used to show how sustainability can be evaluated by observation of trends and comparison among territories. Professional observation of trends requires an adequate time axis of compatible data. It is therefore necessary to standardize data and make them accessible continuously. It will probably take some time to build up an adequate basis for the observation of trends in phenomena that might have been observed earlier but were neglected in terms of standardization.
CS
Nástup informačních technologií je velkou příležitostí pro plánování rozvoje a rozhodování v území založené na kvalitních informacích o stavu a probíhajících změnách v území. Institucionální oddělení územního plánování, strategického plánování a managementu regionálního rozvoje bylo doposud spojeno s vytvářením vlastních databází, které se často obsahově překrývaly. Navržená společná informační základna je založena na již existujících datech soustavně shromažďovaných různými subjekty veřejné správy a z těchto dat vytváří soustavu rámcových indikátorů pro použití ve všech oblastech prostorového plánování. Pomocí těchto indikátorů lze vyhodnocovat stav a trendy bez dodatečných nákladů na ad hoc opatřování dat a jejich jednotný obsah umožňuje srovnávat stav a trendy v různých územních celcích.
This article describes the results of a research project the aim of which was to propose and apply methods of pricing of public possessions for the purpose of spatial planning. The research has focused on hedonic pricing methods, using these to estimate the economic effects of the proximity of metro stops, railway stations, public zones, parks, natural areas and school facilities. The opening part comments on various approaches to the evaluation of public estate and the methods usually used for evaluation. A description of the theory, ways of estimation and domains of use of hedonic pricing is followed by the results of an extensive survey of studies in hedonic pricing in the Czech Republic and abroad. The main part of the article deals with the application of hedonic pricing and the evaluation of its economic effects on public possessions in the city of Prague and the Region of Central Bohemia. The results show significant local economic impacts of these methods. The results indicate significant local economic effects of public possessions, for example a metro station within 600m of a property increases its value by 4.2%, the presence of a park within 300m increases the property price by 1%, and an increase in the proportion of natural areas within 800m of the property increases its value by 1.2%. The analysis also indicates that a primary school that reports gifted pupils on its register increases the value of properties in that school’s district by 1%. Besides benefits, the final part of the article enumerates limitations arising mainly from a lack of data available, complex interconnection of effects and significant heterogeneity in the qualities of territories.
XX
Článek prezentuje výsledky výzkumného projektu, jehož cílem je navrhnout a aplikovat metody oceňování veřejných statků pro účely prostorového plánování. Výzkum se zaměřuje na metody hedonických cen, které využívá k odhadování ekonomických efektů blízkosti stanic metra, železničních stanic, veřejných prostranství, parků, přírodních ploch a školských zařízení. V úvodu jsou představeny různé pohledy na hodnocení veřejných statků a obvykle používané hodnotící metody. Následuje představení teorie, způsobu odhadování a oblastí využití hedonických cen. Článek dále prezentuje výsledky obsáhlé rešerše studií hedonických cen realizovaných v ČR a zejména v zahraničí. Jádrem článku je představení výsledků aplikace metody hedonických cen na hodnocení ekonomických efektů veřejných statků na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Výsledky ukazují významné lokální ekonomické efekty veřejných statků. Tyto výsledky naznačují výrazný lokální ekonomický efekt veřejných statků, například stanice metra ve vzdálenosti do 600 m zvyšuje cenu nemovitosti o 4,2 %, park ve vzdálenosti do 300 m zvyšuje cenu nemovitosti o 1 % a vyšší podíl přírodních prostor ve vzdálenosti do 800 m od nemovitosti zvyšuje její cenu o 1,2 %. Z analýzy plyne, že i základní škola, kterou navštěvují nadané děti, zvyšuje hodnotu nemovitostí ve svém okolí o 1 %. V závěru jsou uvedeny jak přínosy metod hedonických cen, tak i jejich limity, které vyplývají zejména z omezené datové základny, komplexní provázanosti efektů v území a významné heterogenity vlastností území.
Although several Czech towns have decreased in population since the beginning of the 1990s, this process and its impacts are little reflected in Czech settings, and there is a lack of relevant planning. This is mainly due to the fact that the negative impact of superfluous housing capacities and public infrastructure has not yet become apparent, resulting in municipalities either not paying adequate attention to the shrinkage or their trying to renew growth by expansive policies. This article presents experience gained from pilot studies conducted in three Czech towns (Milevsko, Orlová and Sokolov) and methodological procedures derived from these studies. It can be seen that despite active efforts to stop the shrinkage, the loss in population will continue and natural compensation for this loss will become even more difficult. Also, the supply of housing stock will soon exceed the demand. If such a surplus remains unaddressed, housing stock will be vacant continuously, its maintenance will be neglected, and this will result in greater leeway for predatory businesses and subsequent disruption to the structure, image and social cohesion of the town. Therefore, towns are facing the challenge of making radical changes to their policy which must be based on acceptance of shrinkage as proven fact. Planning must aim at consolidation of built-up areas and population, renewal of balance in the housing market and prevention of undesirable extensive developments. At the same time, there will be opportunities to utilize superfluous capacities. In order to achieve these objectives efficiently, it is necessary to divide territories by forms of controlled shrinkage and put diversified accents on these objectives according to the progress of shrinkage in real time.
CS
S úbytkem obyvatel se některá česká města potýkají přinejmenším od počátku 90. let 20. století, ale přesto jsou zkušenosti s tímto procesem, jeho dopady a plánováním v českém prostředí dosud omezené. Zejména negativní dopady související s nadbytečnými kapacitami bydlení a veřejné infrastruktury se dosud prakticky neprojevovaly. Města tak procesu smršťování buď nevěnovala odpovídající pozornost, nebo se snažila obnovit růst expanzivními politikami. Tento článek představuje zkušenosti ze zpracování pilotních studií tří českých měst – Milevska, Orlové a Sokolova – a metodické postupy, které byly na základě těchto studií odvozeny. Ukazuje se, že i přes aktivní snahu smršťování zvrátit bude docházet k prohlubování ztráty obyvatel, ve které se bude ve stále větší míře uplatňovat obtížně ovlivnitelný úbytek přirozenou měnou. Začne také docházet ke vzniku často rozsáhlého převisu nabídky bytového fondu nad poptávkou. Pokud bude tento nadbytek ponechán svému osudu, bude docházet k dlouhodobé neobsazenosti bytového fondu a zanedbávání jeho údržby a vytvoří se prostor pro další aktivity predačních podnikatelů. To pravděpodobně povede k narušení struktury města, jeho image a sociální soudržnosti. Města proto dnes stojí před výzvou radikální změny své politiky, která musí být založena na přijetí smršťování jako faktu. Plánování bude stát před cíli stabilizace zástavby a obyvatelstva, obnovy rovnováhy na trhu s bydlením a předcházení nežádoucímu extenzivnímu rozvoji, ale také před příležitostmi, které nabízí možnost využití nadbytečných kapacit. Pro efektivní naplňování cílů je potřebné rozdělení území podle formy řízeného smršťování a také odlišný důraz na jednotlivé cíle ve vztahu k časovému průběhu smršťování.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.