Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Umění (Art)

1 2019

1 Urban V.

Znaleziono wyników: 1

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Československý nábytek z polystyrenu a jeho vazby na futurologii bydlení

100%

Urban V.

Umění (Art)

2019

tom 67

nr 6

538-550

International furniture design was strongly influenced in the 1960s by the arrival of plastic materials in the furniture industry and humans’ entry into outer space. These two key factors shaped the emerging new language of post-war international design. New styles of expression were linked to new theoretical and philosophical directions developing in the fields of architecture, urban design, and the domestic living space, fascinated not just by flights into space but also by the speed with which visions of the future were becoming an everyday reality. The Republic of Czechoslovakia, as the westernmost country in the Eastern Bloc, occupied a unique geopolitical position in the post-war bipolar world order: bound on the one hand by Soviet control, but on the other hand geographically close to Western countries such as Italy and Austria, where progressive design was being advanced. This contradictory position was one of the circumstances that in some way determined the nature of domestic furniture production. In the early 1970s the Czechoslovak furniture industry began adapting itself to the use of chemical products (‘chemicalisation’) with the state-planned development of polystyrene furniture. The normalisation era, when President Ludvík Svoboda was in power (from 1968 to 1975), thus represents a major turning point in the evolution of Czechoslovak furniture production in terms of its repertoire of materials and the rise of a new style of expression. In 1972, in the frame of a task they were assigned by the state, employees of the Brno-based Vývoj nábytkářského průmyslu (the Institute for Development in the Furniture Industry), František Vrána (1934–2014), Miroslav Navrátil (1913–1999), and František Mezuláník (1930–2011), introduced a series of seating models made out of polystyrene, which were not just an illustration of how domestic production oscillated between the mass export production of furniture and attempts to mirror progressive trends in the West, but were also to some degree a reflection of contemporary trends in the theory of domestic space, progressive architectural visions, and the popular culture of the time.

V šedesátých letech 20. století silně ovlivnilo světový design nábytku zapojení plastických hmot do nábyt- kářského průmyslu a intervence člověka do vesmíru. Tyto dva hlavní aspekty utvářely vznikající formální jazyk světového poválečného designu. Nová výrazovost byla napojena na vznikající teoreticko-filosofické směry z oblasti architektury, urbanismu a bytového prostoru, fascinované nejen lety do vesmíru, ale rovněž rychlostí, s jakou se vize budoucnosti stávala každodenní realitou. Československá republika jako nejzápadnější země východního bloku měla v poválečném bipolárním uspořádání světa ojedinělé geopolitické postavení. Na jedné straně svázanost sovětskou direktivou, na straně druhé geografickou blízkost k západním zemím, jako je Itálie nebo Rakousko, rozvíjející progresivní design. Právě tato rozporuplná pozice je jedním ze symptomů, které určitým způsobem vtiskly podobu tuzemské nábytkářské tvorbě. Československý nábytkářský průmysl na počátku sedmdesátých let 20. století vstupoval plánovaným vývojem polystyrenového nábytku do fáze vlastní „chemizace“. Období normalizace za vlády prezidenta Ludvíka Svobody (v úřadu prezidenta 1968–1975) je ve vývoji československé nábytkářské tvorby zásadním přelomem v materiálové základně a genezí nové výra- zovosti. Pracovníci brněnského Vývoje nábytkářského průmyslu, František Vrána (1934–2014), Miroslav Navrátil (1913–1999) a František Mezuláník (1930–2011), představili v roce 1972 v rámci státního úkolu skupinu vývojových modelů sedacího nábytku z polystyrenu, které vykreslují nejen oscilaci tuzemské produkce mezi masovou exportní výrobou nábytku a snahou reflektovat západní progresivní trendy, ale rovněž do jisté míry odrážejí soudobé trendy ve vývoji teorií obytného prostoru, progresivních architektonických vizích a soudobé populární kultury.