Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Idealistické pojetí vědy a studia v nástupní přednášce Josepha Georga Meinerta : Příklad skryté recepce Schillerova filosofického idealismu v Čechách

100%

Hlobil T.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2015

|

tom 63

|

nr 6

907-917

EN

The study investigates the conception of science and study in the inaugural lecture of the Prague professor of aesthetics, Joseph Georg Meinert, delivered in 1806. It shows that its hidden source of ideas was the inaugural lecture of Friedrich Schiller delivered in Jena in 1789. Meinert, as a civil servant, was not able to give a direct presentation of Schiller’s ideas because they were in conflict with the national curriculum of philosophical studies. Meinert therefore chose legerdemain in putting forward Schiller’s ideas in a form that was acceptable to the Viennese court. The study describes the steps that he took to this end.

2

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

100%

Hlobil T. , Bartilla S.

Hudební věda (Musicology)

|

2022

|

tom 59

|

nr 1

70-92

EN

A text bringing for the first time a comprehensive survey of Němeček’s reflections on genius contained in all of his known published writings as well as in his lectures on aesthetics surviving in the handwritten student’s notes taken down by Peter Eduard Bolzano. A summary of Němeček’s views is followed by a review of their sources and inspirations. The study points to the relevance of anthropology textbooks and treatises for the time’s approaches to the thematization of genius.

CS

Studie představuje poprvé souhrnně Němečkovy úvahy o géniovi obsažené ve všech známých publikovaných pracích a rovněž v přednáškách z estetiky dochovaných v rukopisném studentském zápisu Petera Eduarda Bolzana. Shrnutí Němečkových stanovisek následně ústí v zamyšlení nad jejich zdroji a inspiracemi. Studie poukazuje na důležitost antropologických učebnic a pojednání pro dobové tematizování génia.

3

František Xaver Němečeks Vorlesungen über Ästhetik an der Prager Universität. Charakteristik in Grundzügen

100%

Hlobil T. , Ostmeyer J. , Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

|

2021

|

tom 58

|

nr 4

454-470

EN

A study dealing with notes from the aesthetics lectures given at Prague University’s Faculty of Arts in the academic year 1811/1812, taken by Peter Eduard Bolzano (1793–1818), the prematurely deceased brother of Bernard Bolzano. The study identifies as the lecturer František Xaver Němeček, a finding which singles the notes out as source material for an insight into the most comprehensive available version of the latter’s theory of aesthetics. The contents of the individual lectures are then summed up and complemented by a list of aestheticians, artists and art works referred to in the notes. All of this is then set in a broader context of the given historical period, with a view to prospective detailed research into Němeček’s contribution to aesthetics. The study demonstrates that Němeček’s approach to aesthetics was still by and large cosmopolitan and universalistic rather than nationally oriented.

CS

Studie pojednává o zápisu z přednášek z estetiky držených na filozofické fakultě pražské univerzity ve studijním roce 1811/1812, který pořídil Peter Eduard Bolzano (1793–1818), předčasně zesnulý bratr Bernarda Bolzana. Studie identifikuje jako přednášejícího Františka Xavera Němečka, čímž ze zápisu učiní pramen skýtající nejucelenější verzi jeho estetické teorie. Následně shrne obsah přednášek včetně přehledu zachycených estetiků, umělců a uměleckých děl, aby je nakonec vsadila do dobového kontextu se záměrem vytvořit vhodné východisko pro pozdější detailní zkoumání Němečkovy estetiky po jednotlivých pojmech. Studie ukazuje, že Němečkova estetika byla ještě kosmopolitně univerzalistická, nikoli nacionální.

4

Bernard Bolzano on colours, shapes, and non-figurative painting

100%

Hlobil T. , Stephens P.

Umění (Art)

|

2023

|

tom 71

|

nr 4

347-355

EN

In the analyses that have appeared so far of Bernard Bolzano’s posthumously published treatise On the Classification of the Fine Arts [Über die Eintheilung der schönen Künste], a salient opinion is that the Prague philosopher was an original writer who anticipated twentieth-century modernist non-figurative painting. A progressive updating of Bolzano’s reflections, relating them to twentieth-century non-figurative painting, significantly contributed to establishing the place of his long-forgotten aesthetic treatises in the history of European aesthetics. At the same time, however it tended to obscure the original contents of his writings. Working from these “updating” attempts, it is not possible to gain a sufficiently clear picture of what Bolzano really thought about colour and shape on the one hand, and about drawing, painting, and the painter’s art on the other. The study which follows presents these views of Bolzano on the basis of his two published aesthetic treatises, On the Classification of the Fine Arts and On the Concept of the Beautiful [Über den Begriff des Schönen, 1843], with the aim of showing that Bolzano never did elaborate a theory of non-figurative painting, and indeed that in his reflections on drawing, painting, and the painter’s art, he did not discuss at all monochrome, the autonomy of colours and shapes, or their connection with the sublime.

CS

Z dosavadních výkladů posmrtně publikovaného pojednání Bernarda Bolzana O dělení krásných umění (1849) vynikají postřehy představující pražského filozofa jako originálního autora předjímajícího modernistické nefigurativní malířství dvacátého století. Progresivní aktualizace Bolzanových úvah směrem k nefigurativnímu malířství dvacátého století významně napomohly proniknutí jeho dlouhou dobu opomíjených estetických pojednání do dějin evropské estetiky. Zároveň ale zastřely jeho samotný výkon. Jaké byly skutečné Bolzanovy názory na barvu a tvar na straně jedné a na kresbu, malbu a malířství na straně druhé, se z nich nelze dostatečně dozvědět. Následující studie představuje tyto názory na základě obou publikovaných estetických pojednání, O dělení krásných umění a O pojmu krásna (1843), s cílem ukázat, že Bolzano nedospěl k teorii nefigurativního malířství, ba že v úvahách o kresbě, malbě a malířství o monochromii, autonomii barev a tvarů či jejich sepětí se vznešenem vůbec nepojednal.