Over just a few decades, starting in the last years of the 15th century, three summer palaces that were all very similar to one another were built in the Bohemian and Hungarian Lands. One stands close to Prague Castle, and since the 19th century has been known as the Belvedere, another on the edge of the former game reserve of Ovenec near Prague, and the third in the Nyék game reserve near Buda. They all had long rectangular cores surrounded by an arcaded walkway on the ground floor, and although they were among the first Renaissance buildings either in this region or the whole transalpine area, no direct model in this form can be found for them in Italy. This article aims to present a new analysis of the relationship between the three buildings, and one that leads to a new view of the genesis of the architecture of the Prague summer palace, which was built in the years 1538–1563 by Paolo della Stella, Giovanni de Spatio and Bonifaz Wohlmut. Paolo della Stella, who was sought out by King Ferdinand I in Genoa in 1537, and has until now been considered the architect of the palace, seems only to have been responsible for details of the building that were influenced by the contemporary work of Michele Sanmicheli and Jacopo Sansovino, while the overall plan with columned arcades encircling the building has its origin in the Central European architecture of Matthias Corvinus and Vladislav Jagiellon. Ferdinand gained a detailed first-hand knowledge of this architecture in 1527, and because apart from a brief visit to Trent in 1536 he was never in Italy, his experience in Hungary was his main opportunity to get to know Renaissance art, and of a very high standard. The other architectural inspiration for the Prague Belvedere was the summer palace in the Ovenec game park, which was built with the help of stonemasons from Buda around the year 1495, and appears to be older than what is known as Building II of the complex in Nyék, probably built around 1502. The ultimate source for the idea of encircling arcades was probably the Medici villa of Poggio a Caiano, built starting in 1495; its plan was brought to the Buda court of Vladislav Jagiellon by one of the Florentine masters.
CS
Během několika desetiletí, počínaje posledními léty 15. století, vznikly v Čechách a Uhrách tři letohrádky, které si jsou navzájem velmi podobné. Jeden stojí u Pražského hradu, nazývaný od 19. století Belvedér, dru- hý v bývalé ovenecké oboře u Prahy a třetí byl postaven v oboře Nyék u Budína. Jejich dlouhé obdélné jádro bylo na všech stranách obtočeno v přízemí arkádovým ochozem, a i když to byly jedny z prvních renesančních staveb v tomto regionu a celé záalpské oblasti vůbec, nelze k nim v této podobě v Itálii nalézt přímý vzor. Předkládaný článek si klade za cíl provést novou analýzu vztahu těchto tří staveb, která vede k novému pohledu na genezi architektury pražského letohrádku, postaveného v letech 1538–1563 Paolem della Stellou, Giovannim de Spatiem a Bonifázem Wohlmutem. Paolo della Stella, který je dosud považovaný za autora návrhu a který byl králem Ferdinandem I. vyhledán v roce 1537 v Janově, se zdá být pouze autorem detailů stavby, ovlivněné současnou tvorbou Michela Sanmicheliho a Jacopa Sansovina, zatímco celkový koncept se sloupovými arkádami obkružujícími stavbu má původ ve středoevropské architektuře Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského. S ní se Ferdinand detailně seznámil v roce 1527, a protože kromě krátké návštěvy Tridentu v roce 1536 v Itálii nikdy nepobýval, byl tento uherský pobyt jeho hlavní příležitostí seznámit se s renesančním uměním, a to zároveň ve vynikající kvalitě. Dalším architektonickým zdrojem pro pražský Belvedér byl letohrádek v ovenecké oboře, stavěný s pomocí budínských kameníků v době kolem roku 1495, který je patrně starší než stejně komponovaná tzv. stavba II. komplexu v Nyéku, budovaná asi kolem roku 1502. Zdrojem pro ideu obkružujících arkád byla pravděpodobně medicejská vila Poggio a Caiano, stavěná od roku 1495, jejíž plán v této době na budínský dvůr Vladislava Jagellonského zřejmě přinesl některý z florentských mistrů.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.