Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Hranice, možnosti a úlohy komentáře (Jiří Kratochvil, Ludvík Vaculík)

100%

Kotásek M.

Bohemistyka

|

2020

|

nr 1

55-71

EN

The article focuses generally on the functioning of commentary or metacommentary within postmodern narrative texts. Two Czech authors from the second half of the 20th century have been chosen to illustrate the theory outlined in the introductory part of the article: Ludvík Vaculík and Jiří Kratochvil. From the point of view of interpretation the structure that is being opened by commentary inside some narratives is called posthermeneutic. The article argues that posthermeneutic situation can be found in the perverse situation of samizdat publishing in Czechoslovakia in the 1970s (as depicted by Vaculík’s Český snář) and in the role played by women in Kratochvil’s short story Příběh krále Kandaula. The article concludes that the postmodern might stand the reader in front of an ethical choice as far as the function of literature and art is concerned.

CS

Na obecné úrovni se článek zabývá fungováním komentáře či metakomentáře v postmoderních prozaických textech. K doložení a rozpracování teoretických východisek využívá článek texty Jiřího Kratochvila a Ludvíka Vaculíka. Z pohledu hermeneutiky je struktura, která se odhaluje uvnitř literárních textů právě prostřednictvím komentáře, nazvána posthermeneutickou. Článek ukazuje, že tato posthermeneutická struktura je pevně spojena s perverzní situací ineditního publikování v Československu 70. let jak ji zachycuje Vaculíkův Český snář, stejně jako se situací ženského subjektu zobrazené v Kratochvilově povídce Příběh krále Kandaula. Článek dochází k závěru, že postmoderna staví čtenáře či recipienta před etickou volbu co se role literatury a obecně umění týče.

2

ARTIFICIAL INTELLIGENCE IN SCIENCE FICTION AS A MODEL OF THE POST-HUMAN SITUATION OF MANKIND

100%

Kotásek M.

|

nr 4

64 – 77

EN

The article focuses on the way in which science fiction genre and scientific texts alike model the ideas of Western culture concerning the functioning of the human mind (brain or intelligence), its knowability, and the probability of its successful simulation. The most problematic issue arising is that this kind of text rests both on the idea of absolute knowability of the human mind (thus stepping outside the “strange loop” defined by Douglas Hofstadter) and on the belief in the possibility of creating such an artificial live system that would reconstruct exactly this “loop”. The article sees the distinction between scientific and literary texts concerning artificial intelligence as problematic – the resulting “hybridity” is further employed and enhanced in connection with theories regarding “the post-human”. Building upon the theories of autopoietic (self-referential) systems, the article concludes with an outline of a “theory of hybrid reading”.

3

Tělesnost a moderní doba: příklad ruralismu

63%

Derková V. , Kotásek M.

|

nr 4

525-542

EN

The article focuses on cultural changes that the human body goes through in Modernism. It points at the main features of the current disourse of the body. It stresses the importance of medicine and psychological discourses of the time and their link with political discourse of nationality. The same relevance is found regarding the new visual massmedia – especially newspapers and photography. The general outline of the most relevant features of Modernity in connection with the human body is followed by a particular analysis of ruralist prose by František Křelina and Václav Prokůpek. The analysis points at the relevancy of literature disourse facing competition from new modes of representation (especially visual ones).

CS

Článek se věnuje kulturním proměnám, jimiž prochází v moderní době lidská tělesnost. Pojmenovává hlavní okolnosti, formující dobové pohledy na problematiku těla, přičemž zdůrazňuje prosazování i laickou recepci medicínského a psychologického diskurzu, jež jsou propojeny se zájmy politickými. Přinejmenším stejná závažnost je přisuzována novým vizuálním a hromadně sdělovacím médiím – především fotografiím a novinám. Na obecnější uvedení do relevantních znaků moderny ve vztahu k lidské tělesnosti navazuje konkrétní analýza textů Františka Křeliny a Václava Prokůpka. Tato analýza umožňuje poukázat na relevantnost literárního diskurzu i v konkurenci nových, moderních reprezentačních médií.