Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Neuropsychiatrické příznaky a kreativita u neurodegenerativních onemocnění:

100%

Nikolai T. , Kuška M. , Trnka R.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

tom 64

|

nr 5

564-577

EN

Neuropsychiatric symptoms (NS), such as depression, apathy, hallucinations, etc., as well as changes in creativity in older age, are telltale marks in the development of such neurodegenerative diseases as Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease. Both NS and creativity are important non-cognitive aspects of behavior that changes as a result of neurodegeneration, similar to the development of cognitive deficit. NS can occur in the preclinical stages of neurodegeneration, as well as in the clinical stages (mild cognitive impairment or dementia). However, in clinical routine, their presence is underestimated, or patients with neurodegeneration are often considered to have psychiatric disorders, which may negatively affect their treatment. Scientific research is increasingly devoted to the analysis of the non-cognitive aspects of neurodegenerative diseases, resulting in the newly defined concept of Mild Behavioral Impairment (MBI). In this paper, a review of the most common NS and changes in creativity as a result of neurodegeneration with a special focus on Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease is presented.

CS

Neuropsychiatrické příznaky (NP) ve starším věku (deprese, apatie, poruchy vnímání, poruchy myšlení aj.) mohou být varovným signálem pro rozvoj závažných neurodegenerativních onemocnění. Kromě NP se u neurodegenerativních onemocnění objevují rovněž změny v kreativitě. Nejčastějšími onemocněními asociovanými s rozvojem NP ve starším věku jsou Alzheimerova nemoc, Frontotemporální lobární degenerace, Nemoc s Lewyho tělísky a Parkinsonova nemoc. NP i kreativita jsou významnými nekognitivními aspekty chování, které se mění důsledkem neurodegenerace ve stejné míře, jako dochází k poruchám kognice. V průběhu rozvoje neurodegenerativních onemocnění jsou NP přítomny v preklinické fázi i ve fázích s jasnými klinickými příznaky (mírná kognitivní porucha či demence). V klinické praxi je však jejich přítomnost často přehlížena, nebo jsou pacienti s NP primárně považováni za pacienty s psychiatrickými poruchami, což může negativně ovlivnit jejich léčbu. V současnosti se vědecký výzkum stále více věnuje analýze nekognitivních aspektů provázejících neurodegenerativní onemocnění, výsledkem je nově definovaný koncept mírné poruchy chování (Mild Behavioral Impairment, MBI). V předkládaném článku představujeme přehled nejčastějších poruch NP a změn v kreativitě u nejběžnějších neurodegenerativních onemocnění v dospělosti.

2

Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES)

75%

Maliňáková K. , Černá A. , Fürstová J. , Čermák I. , Trnka R. , Tavel P.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

tom 63

|

nr 2

177-192

EN

Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.

CS

Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním. (Článek je v anglickém jazyce).

3

Psychometrická analýza škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českém prostředí

75%

Maliňáková K. , Trnka R. , Šarníková G. , Smékal V. , Fürstová J. , Tavel P.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2018

|

tom 62

|

nr Supplement_1

100-113

EN

Objectives. There is a growing body of literature that focuses on the associations between spirituality and different areas of human life. Therefore, the need for having valid instruments for measuring spirituality is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate the Daily Spiritual Experience Scale (DSES) in Czech conditions. Sample and settings. A nationally representative sample of 1800 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1800; 46.4±17.4 years; 48.7% men) participated in the survey. Spirituality (DSES) and religiosity, together with basic socio-demographic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed higher spirituality among women and among widows/ widowers. There was also a trend of increasing spiritual experience in older groups. Spearman’s correlation among the items of the scale showed a high inter-item correlation (0.92) between items 4 and 5; therefore, we decided to exclude item 5. The 15-item version of the scale has high internal consistency with Cronbach’s alpha = = 0.96 and McDonald’s ωt = 0.98. The Exploratory Factor Analysis performed on a matrix of polychoric correlations resulted in a two-factor model. The Confirmatory factor analyses supports this model with χ² (89) = 648.1; p<0.001; SRMR = 0.037; TLI = 0.999; CFI = 0.999; RMSEA = 0.059 (90% CI = 0.055-0.063). Study limitations. The main limitation of this study is the high proportion of religiously unaffiliated respondents and the correspondingly low number of religious respondents, which is a natural consequence of gathering representative samples in a secular environment.

CS

Cíle. Souvislosti spirituality s nejrůznějšími oblastmi lidského života se v současné době věnuje vzrůstající množství studií. S tím souvisí také potřeba validních nástrojů pro její měření. Cílem této studie je psychometrická analýza Škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českých podmínkách. Metoda. Výzkumný soubor je tvořený 1800 respondenty a je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let (48,7 % mužů, prům. věk 46,41, SD = 17,40). Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky popisné statistiky a neparametrických porovnání mezi skupinami ukázaly vyšší spiritualitu u žen a u respondentů, kteří ztratili partnera. Pozorovatelný je také trend nárůstu spirituálního prožívání u starších věkových skupin. Následné analýzy jednotlivých položek škály ukázaly na vysokou korelovanost otázek 4 a 5, proto byla položka 5 z dalších analýz vyloučena. Patnáctipoložková verze škály vykazuje vysokou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa = 0,960 a McDonaldovova koeficientu omega (ωt) = 0,98. Explorační faktorová analýza (EFA) s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací vyústila ve dvoufaktorové řešení, které bylo podpořeno i analýzou konfirmační, s χ² (89) = 648,1; p < 0,001; SRMR = 0,037; TLI = = 0,999; CFI = 0,999; RMSEA = 0,059 (90% CI = 0,055-0,063). Provedené analýzy ukazují, že patnáctipoložková DSES je vhodným nástrojem pro hodnocení religiózního i nereligiózního prožívání. Omezení. Limitací této studie je nízký podíl religiózních respondentů, který je v českém prostředí logickým výstupem reprezentativních sběrů.