Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2 Kříž J.

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Struktura práva na potrat. Úvahy ve světle judikatury Nejvyššího soudu USA

100%

Kříž J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2021

tom 160

nr 9

729-744

In discussions about human rights, we often face a simplistic view: a certain right is either granted or not. W. N. Hohfeld’s analysis of subjective law shows that there are differences in the modalities of diverse “rights”: one term refers to completely different legal (and interpersonal) relationships. The text transfers this general knowledge into the context of debates on the conflict between the unborn child’s right to life and the woman’s freedom to manage her pregnancy according to her choice. It shows that even in a jurisdiction in which the right to abortion has been raised to the level of constitutional law, there is no consensus on what this right consists in. The author presents the most important decision of the US Supreme Court on the issue of abortions.

V diskusi o lidských právech se nezřídka setkáváme se zjednodušujícím pohledem: určité právo buď přiznáno je, anebo není. Analýza subjektivního práva W. N. Hohfelda poukazuje na rozdílnost modalit různých subjektivních práv: jedním výrazem se označují odlišné právní (a mezilidské) vztahy. Text přenáší tento obecný poznatek do kontextu diskusí o střetu mezi právem nenarozeného dítěte na život a svobodou ženy nakládat se svým těhotenstvím podle své volby. Ukazuje, že ani v jurisdikci, v níž bylo právo na umělý potrat povýšeno na úroveň ústavního práva, nepanuje shoda o tom, v čem toto právo spočívá. Autor představuje nejdůležitější rozhodnutí Nejvyššího soudu USA týkající se otázky přístupu k umělým potratům.

Variace na přirozenoprávní téma

100%

Kříž J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2016

tom 155

nr 9

774-784

The article addresses some fundamental issues related to the justification of natural law theory. It presents the natural law theory approach to the law not as dogmatic or unscientific, but as a fruit of critical thinking about law. It particularly takes issue with the opinion of normative school of law that the law can have any content. Instead, it points out that the law is placed in the broader context of practical rationality and as such provides reason for action of human beings. The legal norm has its purpose that is not supplied from the outside, but naturally follows form the fact of being a norm of human behavior. The law is not aimless set of rules, but provides guidance to meet the needs of people, many of which are timeless and independent of the current cultural arrangement. The article also points to the limits of jurisprudence that is capable of only limited statements about positive law.Awareness of these limits offers the possibility for a limited “peace” between legal positivism and natural law thinking. The text also rejects some proposition erroneously attributed to natural law theory, such as recognition of natural law as some competitive legal order to the positive law.

Text se věnuje některým základním otázkám souvisejícím s justifikací přirozenoprávní teorie, aniž by se přitom zabýval jednotlivými dílčími směry přirozenoprávního myšlení. Jeho cílem je představit přirozenoprávní přístup k právu jako nikoliv dogmatický či nevědecký, ale jako plod kritického myšlení oprávu.Zejména polemizuje s tezí normativní školy, že právo může mít jakýkoliv obsah,a namítá, že právo je zasazeno do širšího kontextu praktické racionality a jako takové poskytuje člověku důvod pro jeho jednání. Právní norma má svůj účel, který jí není dodáván zvenku, ale přirozeně vyplývá z faktu, že se jedná o normu lidského jednání. Právo proto nemůže být bezúčelným souborem příkazů, ale má poskytovat vodítko k uspokojení potřeb lidí, z nichž mnohé jsou nadčasové a nezávislé na aktuálním kulturním uspořádání. Článek také poukazuje na limity právní vědy, která je schopna pouze omezených výpovědí o pozitivním právu.Vědomí těchto limitů současně nabízí možnost pro omezený „smír“ mezi právním pozitivismem a iusnaturalismem. Text také odmítá některé teze mylně připisované iusnaturalismu. Příkladem může být stanovisko, že přirozené právo je konkurenčním právním řádem k právu pozitivnímu, nebo že soudy by měly při rozhodování aplikovat přirozené právo.