PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
2014 | 62 | 4 | 549-571
Tytuł artykułu

Obraz Salome v české literatuře druhé poloviny 19. století

Treść / Zawartość
Warianty tytułu
Języki publikacji
CS
Abstrakty
EN
This study focuses on the ways the biblical story of John the Baptist´s beheading took on a new signifikance during the latter half of the 19th century. The focus of interest was the figure of Salome, the daugther of Herodias, whose dance in front of the tetrarch Herod brought about John´s death. Within the context of these works of world literature we shall follow the changes in the image of Salome in Czech literature, as our attention focuses on works representing various artistic schools. By examining works by such canonical authors as Jaroslav Vrchlický, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček and Julius Zeyer, as well as less well-known writers, we shall attempt to present the various approaches to the biblical story, bearing in mind the realization of individual characters, the selection of the story segment that is stressed in the work, and the characteristic perspective whose use may affect the interpretation of the story and the figure of the dancer herself. By means of Algirdas Julien Greimas´s pair of actants (i.e. subject and object) we can distinguish the role played by Salome in individual narratives. We shall attempt to specify the basic trio of forms – Salome in the role of object, subject and absent within the narrative – in order to be able to depict the primary realizations of the character of Herodias´s daughter that are possible in art. Within the context of these distinctions, Salome emerges not only as a mute intermediary for her mother or a femme fatale, but also in less frequent forms in which the extent of the mother´s influence on her dancing daughter is of substantial importance, as is Salome´s realization in the form of a fille fatale, who does not even need the notorious dance to achieve her fatefulness and her influence on the tetrarch Herod.
CS
Předkládaná studie se zabývá aktualizacemi biblického příběhu stětí Jana Křtitele v druhé polovině 19. století. V centru zájmu stojí zejména postava Salome, dcery Herodias, která svým tancem před tetrarchou Herodem docílila Janovy smrti. Na pozadí děl světové literatury budeme sledovat proměny obrazu Salome v české literatuře, přičemž se naše pozornost zaměří na díla zastupující různé umělecké směry. Skrze zkoumání děl kanonických autorů, například Jaroslava Vrchlického, Jiřího Karáska ze Lvovic, Karla Hlaváčka či Julia Zeyera, stejně jako spisovatelů méně známých, se pokusíme přiblížit různé přístupy k biblickému příběhu s ohledem na realizaci jednotlivých postav, výběr úseku příběhu, jenž je v díle akcentovaný, či na příznačnou perspektivu, jejíž užití může ovlivnit interpretaci příběhu i postavy samotné tanečnice. Skrze dvojici aktantů (subjekt – objekt) Algirdase Juliena Greimase rozlišíme roli, již Salome v jednotlivých narativech obsazuje. Základní trojici podob – Salome v roli objektu, subjektu a absentující v narativu – se pokusíme dále specifikovat, abychom byli schopni postihnout základní možné realizace postavy dcery Herodias v umění. Na pozadí této distinkce se nám Salome představí nejen jako němý prostředek matky, či jako femme fatale, ale i v podobách méně častých, v nichž je podstatná míra vlivu matky na tančící dceru, či realizací Salome v podobě fille fatale, jež k své osudovosti a vlivu na tetrarchu Heroda nepotřebuje ani inkriminovaný tanec.
Rocznik
Tom
62
Numer
4
Strony
549-571
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
  • Česká literatura, redakce, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.dfc097d1-62f5-44cf-8094-fe0d00dba79e
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.