Czasopismo
Tytuł artykułu
Autorzy
Treść / Zawartość
Pełne teksty:
Warianty tytułu
Čtení těla: obrazy těla, jazyk a identita v Blatného Pomocné škole Bixley
Języki publikacji
Abstrakty
The present study examines the manner in which Ivan Blatný approaches three interrelated themes — identity, language, and the human body — throughout Pomocná škola Bixley, his last verse collection. I argue that as Blatný grappled with the decline of his mental and physical strength, these themes merged in his writing. Through a series of critical readings I demonstrate the way Blatný treats poetic ability and fractured identity in terms of mastery over broken language and body. The poet splits his lyrical “I” in numerous ways, making his poems more self-aware and self-deprecating than before. There is also a tension between the joy that language brings him and his being powerless to comprehend it. The use of body imagery (arteries, bones, etc.) repeatedly accentuates this correlation, intermingling as it does with reflections on the perplexing nature of writing. By equating the failure to comprehend the human body with the incapacity to explain his own language, Blatný transforms these twin issues into a struggle to understand the person(s) he has become. This expanded thematic unity provides an approach which allows us to understand Pomocná škola Bixley as a cohesive collection, complete with an interconnected system of metaphors and imagery, rather than the disorganized mass it may appear to be at first reading.
Článek se věnuje otázce, jakým způsobem přistupuje Ivan Blatný k trojici navzájem propojených témat — identitě, jazyku a lidskému tělu — ve své poslední sbírce Pomocná škola Bixley. Při zápase s úpadkem duševních a tělesných sil se Blatnému tato témata v jeho psaní spojila. Kritickým čtením předvádím Blatného pojetí básnických schopností a roztříštěné identity prizmatem vlády nad rozbitým jazykem a tělem. Básník různými způsoby štěpí své lyrické já, čímž zvyšuje sebereflexivitu a sebeironii básní, jež navíc vykazují napětí mezi radostí, již mu jazyk přináší, a jeho neschopností jazyku porozumět. Tato korelace je opakovaně zdůrazněna využitím obrazů tělesnosti (cév, kostí atd.), jež se proplétají s úvahami o matoucí povaze psaní. Ztotožněním nepochopitelnosti lidského těla s nevysvětlitelností vlastního jazyka Blatný oba problémy proměňuje v zápas o pochopení té osoby či osob, jimiž se stal. Tato rozšířená básnická jednota rýsuje přístup, který nám umožňuje vnímat Pomocnou školu Bixley jako soudržnou sbírku s vnitřně propojeným systémem metafor a obrazů a nikoli jako dezorganizovanou masu, jak se při prvním čtení může jevit.
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
Strony
128-138
Opis fizyczny
Twórcy
autor
- Slavic Languages and Literature, University of Wisconsin-Madison
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.desklight-1c7ef92a-50a0-4f48-8433-1362b27478de