Environmentální úzkost a naděje optikou existenciální fenomenologie

• Autorzy: Gabriela Vičanová , Petr Vaškovic

Warianty tytułu

EN

Environmental anxiety and hope through the lens of existential phenomenology

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

The study looks at environmental anxiety and hope from the perspective of existential philosophy, as two different forms of existential attunement. In the first part of the text, the current state of research in the field of environmental emotions and moods is sketched out. The concept of environmental anxiety is then briefly delineated, drawing on current taxonomies of environmental emotions as well as on philosophical definitions of anxiety promulgated by Kierkegaard, Heidegger, Tillich and contemporary existential phenomenologists. The existential relevance of environmental anxiety is subsequently defined with the help of an analysis of the experience of the loss of meaningfulness that accompanies environmental anxiety, and then also an analysis of the change in how the natural world reveals itself to the anxious individual. The second part of the study focuses on the mood of hope. The hope for a solution to the ecological crisis is often presented in both public discussion and in the professional literature in the form of new technologies, political will or Providence. This hope is made immediately available and without making any great demands on the hopeful individual. However, by means of Kierkegaard the study shows that this kind of hope is a kind of illusion that leaves a person in a state of inaction, and even becomes an obstacle to a more radical form of hope, one that is capable of inspiring the individual to act, for example, toward “an active solution to the ecological crisis.”

CS

Předložená studie pojednává o environmentální úzkosti a naději. Ty jsou zde nahlíženy z pozic existenciální filosofie, a to coby dvě odlišné formy existenciálního naladění. V první části textu je nejprve nastíněn stav současného bádání na poli environmentálních emocí a nálad a následně je stručně vymezen pojem environmentální úzkosti, který vychází z aktuálních taxonomií environmentálních emocí, jakož i z filosofických definic úzkosti u Kierkegaarda, Heideggera, Tillicha i současných existenciálních fenomenologů. Existenciální relevance environmentální úzkosti je následně definována za pomoci analýzy zkušenosti ztráty smysluplnosti, která environmentální úzkost doprovází, a poté i analýzy změny způsobu, jakým se přírodní svět úzkostlivému jedinci jeví. Ve druhé části se pak studie zaměřuje na náladu naděje. Naděje na řešení ekologické krize bývá ve veřejné diskuzi i v odborné literatuře často podbízena v podobě nových technologií, politické vůle či Prozřetelnosti. Taková naděje je ihned k dispozici, a to bez velkých nároků na svého doufajícího. Studie však prostřednictvím Kierkegaardova díla ukazuje, že tento druh naděje je svého druhu iluzí, která člověka utlumuje v nečinnosti, a dokonce je překážkou radikálnější formy naděje, která je schopna jedince přimět k jednání, tedy například k aktivnímu řešení ekologické krize.

Słowa kluczowe

EN

anxiety; hope; climate crisis; existential philosophy; phenomenology; Søren Kierkegaard; Martin Heidegger; Paul Tillich

CS

úzkost; naděje; klimatická krize; existenciální filosofie; fenomenologie; Søren Kierkegaard; Martin Heidegger; Paul Tillich

• Wydawca: Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Filosofický časopis (Philosophical Journal)
• Rocznik: 2024
• Tom: 72
• Numer: 3
• Strony: 431-450
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Gabriela Vičanová

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Petr Vaškovic

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic