Czasopismo
Tytuł artykułu
Autorzy
Warianty tytułu
Języki publikacji
Abstrakty
The present essay deals with the poetic discourse of Jiří Orten and Kamil Bednář round the turn of the 1930s and 1940s, when the group of young literati that both of them belonged to enjoyed public attention - particularly in connection with the discussion over the upcoming poetic generation. Artistic texts by both poets show a number of similarities, but then again quite a few differences. Rhetorical analysis and interpretation inspired by Julie Kristeva’s concept of the abject and abjection, based on the supposition that the human subject is unstable, and on the need to continually reconstruct it, points to one of the key differences between these two authors. The poetic subject in both of them often removes the barrier between the external world and himself, thus merging in with his environment. However, only in the case of Orten does this movement lead to the destruction of the subject, balanced by an opposite, self-preserving gesture of rejection, ousting or limitation, as Bednář considers a certain desubjectivization in the poetic process to be a desirable condition for authenticity in artistic creativity.
Předkládaná esej se zabývá básnickými diskurzy Jiřího Ortena a Kamila Bednáře okolo přelomu 30. a 40. let 20. století, kdy se skupina mladých literátů, k níž se oba řadili, těšila veřejné pozornosti - zejména v souvislosti s diskuzí o nastupující básnické generaci. Umělecké texty obou básníků vykazují řadu podobností, ale na druhé straně také nemálo odlišností. Rétorická analýza a interpretace inspirované koncepcí abjektu, resp. abjekce Julie Kristevy, která vychází z předpokladu nestabilnosti lidského subjektu a jeho nutnosti neustálého znovubudování, poukazuje na jeden z klíčových rozdílů mezi zmiňovanými autory. Básnický subjekt obou často odstraňuje bariéru mezi vnějším světem a sebou samým, čímž splývá se svým okolím. Pouze u Ortena je však tento pohyb vedoucí k zániku subjektu vyvažován protichůdným, sebezáchovným gestem odvrhnutí, vytěsnění či vymezení se; Bednář totiž považuje určitou desubjektivizaci v procesu básnění za žádoucí podmínku autenticity umělecké tvorby.
Słowa kluczowe
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
Strony
46-64
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
autor
- Česká literatura, redakce, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.a973d480-27cb-4e1f-8194-8accffba8cfb