Czasopismo
Tytuł artykułu
Autorzy
Warianty tytułu
Sheila Fitzpatrick, daughter, historian and “spy”: on the scholarly work of the “other” revisionist and its Czech reception
Języki publikacji
Abstrakty
This text is directly related to Jan Adamec’s essay Dcera, historička, „špionka” Sheila Fitzpatricková: Nad vzpomínkami „jiné” revizionistky [Daughter, Historian, “Spy” Sheila Fitzpatrick: On the Memoirs of an “Other” Revisionist] published in this journal in 2023 (Vol. 30, No. 1, pp. 137–166). In this sequel, the author shifts away from recounting the life of Australian historian Sheila Fitzpatrick (born 1941), to focus on her scholarly work from the early 1970s, when she gradually became firmly established in the American academic milieu as a respected expert on the interwar history of the Soviet Union and Stalinism. Adamec guides the reader through a chronology of her numerous works, with an emphasis on the seminal monographs, from her published dissertation, The Commissariat of Enlightenment (1970), and her most famous work, Everyday Stalinism: Ordinary Life in Extraordinary Times (1999), to her to date most recent book, The Shortest History of the Soviet Union (2022), and presents the central themes and most important findings of her research. At the same time, he traces Fitzpatrick’s position in the dynamic context of Soviet studies and scholarship on Stalinism, demonstrates her growing influence on younger generations of historians, and notes the scholarly reviews of her work. He pays particular attention to her pioneering role in constituting and promoting revisionist perspectives in the Western historiography of the Soviet Union in the 1970s and 1980s, when, despite initial scepticism or rejection, they became part of the academic mainstream. He seeks to capture her unorthodox position as an “other”, “moderate” revisionist who, while primarily focusing on the everyday and social history of Soviet society, did not underestimate the essential importance of power hierarchies and authoritarian politics emanating from the centre. Thus, in the disputes between revisionism and totalitarianism, Fitzpatrick often takes less clear-cut positions than most adherents of the former. In the last part of the text, the author traces the reception of Fitzpatrick’s work in Czech historiography since the early 1990s, a breakthrough brought about by the Czech translations of the edited volumes Beyond the Totalitarianism (published in 2012) and Everyday Stalinism (in 2018) and shows that in recent years the Australian historian has become a relatively widely quoted authority in the Czech scholarly milieu, mostly accepted by revisionist critics and also used as a shield in local polemics about the nature of Czechoslovak normalization.
Tento text bezprostředně navazuje na stať Jana Adamce „Dcera, historička, 'špionka' Sheila Fitzpatricková: Nad vzpomínkami 'jiné' revizionistky“, která vyšla v Soudobých dějinách / CJCH, roč. 30, č. (2023), s. 137–166. V pokračování autor poodstupuje od líčení životní dráhy australské historičky Sheily Fittzpatrickové (narozena 1941) a soustředí se na její vědecké dílo od počátku sedmdesátých let, kdy postupně pevně zakotvila v americkém akademickém milieu jako respektovaná odbornice na předválečné dějiny Sovětského svazu a stalinismus. Provází tak čtenáře chronologií jejích početných prací, s důrazem na zásadní monografie, od publikované disertace The Commissariat of Enlightenment (1970) přes nejslavnější knihu Everyday Stalinism: Ordinary Life in Extraordinary Times (1999) až po zatím poslední knižní titul The Shortest History of the Soviet Union (2022), a přibližuje ústřední témata i nejdůležitější poznatky jejího výzkumu. Současně zachycuje pozici Fitzpatrickové v dynamickém kontextu sovětských studií a bádání o stalinismu, ukazuje její sílící vliv na mladší generace historiků a historiček a všímá si také odborných recenzí jejího díla. Zvláštní pozornost věnuje její průkopnické roli při konstituování a prosazování revizionistických pohledů v západní historiografii Sovětského svazu v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se přes počáteční skepsi či odmítání staly součástí akademického mainstreamu, a snaží se postihnout její neortodoxní pozici „jiné“, „umírněné“ revizionistky, která při primárním zaměření na každodennost a sociální dějiny sovětské společnosti nepodceňuje podstatný význam mocenských hierarchií a autoritativní politiky vycházející z centra. Ve sporech mezi revizionismem a totalitarismem tak zaujímá často méně jednoznačná stanoviska než většina přívrženců prvního směru. V poslední části textu autor mapuje recepci prací Fitzpatrickové v české historiografii od počátku devadesátých let, v níž určitý zlom přinesly překlady sborníku Za obzor totalitarismu (2012) a Každodenního stalinismu (2018). Ukazuje, že australská historička se v posledních letech stala v českém odborném prostředí poměrně citovanou autoritou, kterou většinou přijímají i kritikové revizionistů a jíž se také zaštiťují zdejší polemiky o povaze československé normalizace.
Słowa kluczowe
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
Strony
193-241
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
autor
- Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.a90037f9-aacd-4114-b3ac-346b4a6b5271