Sté výročí vzniku první československé ústavy

• Autorzy: Eva Broklová

Warianty tytułu

EN

The hundredth anniversary of the first Czechoslovak constitution

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

The first part of this article compares the 1920 Czechoslovak constitution to the constitutions of Republic of Austria and the German Weimar Republic. The second part deals with the views president Masaryk held in constitutional matters. The third part offers a detailed analysis of the first Czechoslovak Constitution. Constitutional differences between states are caused by different history, tradition and political culture. Direct presidential election which the Constitution of Weimar Republic provided for caused the weakening of the role of the Parliament. Contrary to that the presidential status in the 1920 Czechoslovak constitution did not endanger the position of the Parliament despite the fact the president had the right of suspensive veto as in the American presidential system which would enable him to make major decision without the consent of the parliament. On contrary to other new states in Central Europe, which had an unstable multi-party system, the Czechoslovakia succeeded in building a stable multi-party system. The establishment of local governments reflected the complex nationality structure and in particular the disloyalty of certain minorities to the Republic. The result was a rather decentralized public administrative, based on the French model rather than on the idea of self-government. Two thirds of the local representatives were elected.

CS

Text ke stému výročí schválení československé ústavy. Rozdíly v ústavách jednotlivých států souvisejí s tradicemi a politickou kulturou společností. Tak tomu bylo ve třech zemích střední Evropy. Přímá volba prezidenta v německé ústavě vyjadřovala tendenci k zeslabení moci parlamentu. Prezidentova pozice v ČSR neohrožovala absolutním a suspenzivním vetem funkce parlamentu. Tím se ČSR jevilo jako pozoruhodná výjimka. Rakouská ústava byla věnována převážně výstavbě spolku. Tzv. listina svobod byla v československé ústavě vysoce hodnocena. Československá ústava plně odpovídala mírové smlouvě saintgermainské. Přesto bylo Československu vytýkáno, že nesplnilo slib švýcarizace. Prezident Masaryk i další politikové soudili, že „dobrá ústava musí být doplněná dobrou politikou“. Hned při projednávání ústavy bylo dohodnuto, aby žádné ustanovení neproklamovalo nový stát jako stát nacionální.

Słowa kluczowe

EN

constitution; government; president; election; presidential election; unstable/stable multi-party system; selfgovernment; local representatives; right of suspensive veto; MPs

CS

sté výročí schválení československé ústavy; rozdíly v ústavách a tradicích; politická kultura; postavení vlády; postavení prezidenta; volby; prezidentské volby; stabilní a nestabilní stranický systém

• Wydawca: Institute of State and Law, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
• Rocznik: 2020
• Tom: 159
• Numer: 2
• Strony: 89-108
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Eva  Broklová

• Právník, redakce, Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i., Národní 18, 116 00 Praha 1, Czech Republic