Poetismus a kýč : úvodní diagnóza

• Autorzy: Stefański, Michał

Warianty tytułu

EN

Poetism and kitsch  : initial diagnosis

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

Until the mid-1950s and the advent of pop-art, kitsch objects mostly gave rise to a sense of revulsion both among eminent artists and the experienced public. Kitsch was considered to be a secondary phenomenon in relation to "good" art, a poor imitation of art or at best art reduced to the level of banality. In spite of the famous statement made by Clement Greenberg that cultural phenomena like kitsch and the avant-garde were separated by an insuperable abyss, we can easily find distinctive traces of a fascination with "degraded art" in several poems and theoretical texts by leading poetists. Studies show that Czech anavt-garde poets were not just great lovers of film, circus, variety theatre and adventure books. In order to make their poetry into more accessible works which did not demand intellectual effort and which the readers would enjoy, they sometimes made use of expressive menas normally ascribed to popular kitsch. Close ties between poetist works and the basic principles involved in the creation of kitsch are illustrated in this study of examples from the poetry of Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Adolf Hoffmeister and Konstantin Biebl. Selected verses, or rather the poetic images found in them, were divided into three separate categories within Abraham Moles's typology of kitch, e.e. religious kitsch, patriotic kitsch and exotic-erotic kitsch.

CS

Až do poloviny padesátých let 20. století a do nástupu pop-artu budily předměty kýče jak mezi věhlasnými tvůrci, tak i v zkušeném publiku nejčastěji odpor. Kýč byl považován za jev druhotný vůči „dobrému“ umění, za mizernou imitaci umění a v nejlepším případě za umění redukované na úroveň banality. Navzdory známému tvrzení Clementa Greenberga, že takové kulturní jevy jako kýč a avantgarda dělí nepřekonatelná propast, můžeme ale výrazné stopy fascinace „degradovaným uměním“ bez námahy najít už v některých básních a teoretických textech čelních poetistů. Studie dokazují, že básníci české avantgardy byli nejen velkými milovníky filmu, cirkusu, bulvárních divadel a dobrodružných románů. Aby z poezie učinili přístupnější dílo, které nevyžaduje intelektuální námahu a dělá čtenáři dobře, sami někdy také sáhli po výrazových prostředcích přiřazovaných výhradně populárním předmětům kýče. Silné vztahy mezi poetistickými díly a základními principy tvorby kýče ilustrují ve studii příklady z básní Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Adolfa Hoffmeistera a Konstantina Biebla. Vybrané verše nebo spíše v nich nalezené poetické obrazy byly rozděleny do tří samostatných kategorií podle typologie kýče Abrahama Molesa. Jsou to: kýč náboženský, kýč patriotický a kýč exoticko-erotický.

Słowa kluczowe

EN

poetism; kitsch; avant-garde

CS

Literatura. Literární život; ; ; ; ; ; poetismus; kýč; avantgarda

• Wydawca: Institute of Czech Literature, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Česká literatura (Czech Literature)
• Rocznik: 2013
• Tom: 61
• Numer: 4
• Strony: 502-522
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Stefański, Michał

• Česká literatura, redakce, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1, Czech Republic