Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES)

• Autorzy: Klára Maliňáková , Alena Černá , Jana Fürstová , Ivo Čermák , Radek Trnka , Peter Tavel

Warianty tytułu

CS

Psychometrická analýza Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES)

• Języki publikacji: EN

Abstrakty

EN

Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.

CS

Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním. (Článek je v anglickém jazyce).

Słowa kluczowe

EN

GSES; guilt; shame; Czech Republic; psychometric evaluation

CS

GSES; zahanbení; vina; Česká republika; psychometrická analýza

• Wydawca: Institute of Psychology, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
• Rocznik: 2019
• Tom: 63
• Numer: 2
• Strony: 177-192
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Klára Maliňáková

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Alena Černá

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Jana Fürstová

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Ivo Čermák

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Radek Trnka

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic

autor

Peter Tavel

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic