"Tmavé jeho oči doslova fascinují": cesta českých kulturních pracovníků a novinářů do Německa a Holandska v září 1940

• Autorzy: Jiří Křesťan

Warianty tytułu

EN

“His dark eyes are literally fascinating”: the trip of Czech cultural representatives to Germany and the Netherlands in September 1940

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

Between 1939 and 1943, trips to Nazi Germany and to territories occupied by Germany (France, Belgium, the Netherlands, Poland, a large part of the Soviet Union) ranked among important tools influencing the public opinion in the so-called Protectorate of Bohemia and Moravia. The study deals with a trip of a group of Czech intellectuals – artists, representatives of culture and journalists – to Germany and the Netherlands in September 1940. Under German guidance, the 35-strong delegation was composed to give a representative and diverse impression. Apart from newspapermen collaborating with Germans, such as Karel Lažnovský (1906–1941) or Vladimír Krychtálek (1903–1947), men active in different segments of culture were invited as well, including personalities as outstanding as the directors of the dramatic company and the opera ensemble of the National Theatre in Prague, Jan Bor (1886–1943) and Václav Talich (1883–1961), respectively, operatic singers Jan Konstantin (1894–1965) and Pavel Ludikar (1882–1970), violin virtuoso Váša Příhoda (1900–1960), publisher Bedřich Fučík (1900–1984), or architect Jan Sokol (1904–1987). The study focuses primarily on five writers who took part in the trip. Jaroslav Durych (1886–1962) and Václav Renč (1911–1973) ranked among Catholic-oriented authors, while Josef Knap (1900–1973) and Jan Čarek (1898–1966) represented so-called ruralists (writers of the country), and Josef Hora (1891–1945) was a leading poet, initially writing social poetry and later reflexive lyric poetry. Between the wars, all of them had been critical toward the reality of the First Republic in one way or another, the first four from conservative positions and Hora on the left (until 1929, he had been a member of the Communist Party). The trip’s programme had been put together very ingeniously. In addition to proofs of the Third Reich’s brutal strength (a visit of the bombed-out city of Rotterdam, a sightseeing tour of the Krupp arms factory in Essen), the travelers were served a menu of diverse cultural experiences (visits of theatrical performances, exhibitions and museums, outstanding architectural creations etc.). In Berlin, they were received by Joseph Goebbels (1897–1945), Reichsminister of Public Enlightenment and Propaganda, who emphasized, while addressing them, that the survival of the Czech nation and its culture depended on its submission to the German Reich. Upon their return home, all participants were forced to give public statements about the trip and their impressions, which had to conform to Nazi propaganda.

EN

Having described the above facts, the author analyzes defence strategies which the abovementioned authors were using while writing made-to-order articles or showing their supposed loyalty in order to avoid being dragged into the Nazi propaganda machine. They were bypassing some topics, resorting to allegories and ambiguities, and making use of concealed irony. In the end of the study, the author follows the fates of those who took part in the trip to Germany and the Netherlands, pondering, in a more general manner, fuzzy boundaries and dilemmas of guilt and collaboration in a totalitarian regime. Attached to the article are short biographies of all thirty-five participants in the trip.

CS

V letech 1939 až 1943 patřily cesty do nacistického Německa a na jím okupovaná území (Francie, Belgie, Holandsko, Polsko, velká část Sovětského svazu) mezi důležité nástroje ovlivňování veřejného mínění v takzvaném Protektorátu Čechy a Morava. Studie se zaměřuje na cestu českých intelektuálů – umělců, kulturních pracovníků a novinářů – do Německa a Holandska v září 1940. Pětatřicetičlenná delegace byla sestavena v německé režii tak, aby působila reprezentativním a pestrým dojmem. Vedle kolaborujících novinářů, jako byl Karel Lažnovský (1906–1941) nebo Vladimír Krychtálek (1903–1947), byli osloveni muži působící v různých oborech kultury, mezi nimi i tak významné osobnosti jako šéfové činohry a opery Národního divadla v Praze Jan Bor (1886–1943) a Václav Talich (1883–1961), operní pěvci Jan Konstantin (1894–1965) a Pavel Ludikar (1882–1970), houslový virtuos Váša Příhoda (1900–1960), nakladatel Bedřich Fučík (1900–1984) či architekt Jan Sokol (1904–1987). Studie se zaměřuje především na pětici spisovatelů, kteří se výpravy účastnili. Jaroslav Durych (1886–1962) a Václav Renč (1911–1973) patřili mezi katolicky orientované tvůrce, Josef Knap (1900–1973) a Jan Čarek (1898–1966) reprezentovali takzvané ruralisty (spisovatele venkova) a Josef Hora (1891–1945) byl předním básníkem, nejprve sociální poezie a později reflexivní lyriky. Všichni tito autoři byli v meziválečném období různým způsobem kritičtí vůči realitě první Československé republiky, první čtyři z konzervativních pozic a Hora na levici (do roku 1929 byl členem komunistické strany). Program cesty byl sestaven velmi promyšleně. Vedle důkazů brutální síly třetí říše (návštěva vybombardovaného Rotterdamu, exkurze ve zbrojařských Kruppových závodech v Essenu) se dostalo cestovatelům různých kulturních zážitků (návštěvy divadelních představení, výstav a muzejních expozic, architektonicky cenných budov apod.). V Berlíně účastníky výpravy přijal říšský ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Gobbels (1897–1945), který ve svém projevu zdůraznil, že přežití českého národa a jeho kultury závisí na podřízení Německé říši. Po návratu byla ode všech účastníků vynucována veřejná svědectví o jejich cestě a dojmech, konformní s nacistickou propagandou. Autor po vylíčení těchto skutečností analyzuje obranné strategie, které při psaní objednaných článků a dalších projevech loajality volili uvedení spisovatelé ve snaze vyhnout se zatažení do nacistické propagandistické mašinerie. Některá témata obcházeli, volili jinotaje a dvojznačná vyjádření, využívali skryté ironie.

CS

V závěru studie sleduje autor další osudy účastníků zájezdu do Německa a Holandska a zamýšlí se na daném případu obecněji nad nejednoznačnými hranicemi a dilematy viny a kolaborace v totalitním režimu. Přílohu k článku tvoří stručné biogramy všech pětatřiceti účastníků výpravy.

Słowa kluczowe

EN

Czechoslovakia; Protectorate of Bohemia and Moravia; Third Reich; Czech culture; intellectuals; Nazi propaganda; collaboration

CS

Československo; Protektorát Čechy a Morava; Třetí říše; česká kultura; intelektuálové; nacistická propaganda; kolaborace

• Wydawca: Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Soudobé dějiny (Contemporary History)
• Rocznik: 2020
• Tom: 27
• Numer: 3-4
• Strony: 538-575
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Jiří Křesťan

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic