Proti existencialistickému monopolu na děravost

• Autorzy: Tereza Matějčková

Warianty tytułu

EN

Against the existentialist monopoly on leakiness

DE

Gegen das existentialistische Monopol auf Lückenhaftigkeit

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

Hegel formulated the concept of lack as being essential for consciousness long before the existentialists did. Before Sartre, he stated that consciousness is essentially what it is not. This is important from the point of view of the philosophy of history. From a systematic perspective, the author shows that Hegel draws different conclusions from this insight than those suggested by the romantics and existentialists. The essential difference is that Hegel emphasizes the concept of the whole as something positive without denigrating the individual. Rather he shows that the whole needs to be conceived in order to understand the individual. The concept of the whole is not therefore “totalitarian,” as is often suggested. Quite to the contrary, it enables the individual to formulate his or her own position in the midst of a “bacchantian revel whose no member remains sober”.

CS

Hegel formuloval problém neúplnosti vědomí dlouho před existencialisty. Již před Sartrem si všiml, že vědomí je tím, čím není, a není tím, čím je. Sama tato okolnost by mohla být zajímavá jen z filosoficko-historického hlediska. Touto perspektivou se však autorka nespokojuje a ukazuje, že nahlíženo ze systémového hlediska vyplývají pro Hegela z této skutečnosti i jiné poznatky, jiný vztah k sobě jakožto ke konečnému jsoucnu a jiný vztah ke světu než pro existencialisty a romantiky. K rozdílnému vyhodnocení dospívá Hegel především díky tomu, že je schopen pozitivně formulovat pojem celku. Tento pojem však neústí v dogmatické či totalitní určení vědomí a jeho odcizení, ale umožňuje mu formulovat vlastní postoj a status uprostřed celku. Ten ovšem Hegel nechápe staticky, tedy jako „metafyzický koláč“, ale naopak jako „bakchantický rej“, „jehož žádný úd není střízlivý“.

DE

Hegel konzipierte den Begriff des Unvollendeten lange vor den Existentialisten. Vor Sartre wies er darauf hin, dass das Bewusstsein im wesentlichen das ist, was es nicht ist. Dies ist aus philosophisch-historischer Sicht wesentlich. Die Verfasserin zeigt in ihrem Artikel darüber hinaus, dass Hegel hieraus andere Schlussfolgerungen zieht, als jene, die Romantiker, aber vor allem Existentialisten vorlegen. Der wesentliche Unterschied besteht darin, dass Hegel den Begriff des Ganzen hervorhebt und positiv besetzt, ohne dabei den Begriff des Einzelnen abzuwerten. Stattdessen versucht er, dem Umstand gerecht zu werden, dass das Ganze eben deshalb konzipiert werden muss, um dem Einzelnen Rechnung zu tragen. Der Begriff des Ganzen ist also kein „totalitärer“, wie Hegel oft vorgeworfen wurde, sondern einer, der dem Einzelnen ermöglicht, den eigenen Standpunkt zu formulieren, und zwar inmitten eines „bacchantischen Ganzen“, dessen „kein Glied nicht trunken wäre“.

Słowa kluczowe

EN

whole; hole; J.-P. Sartre; G. W. F. Hegel; J. G. Fichte; Dionysos; nausea; disgust

CS

celek; děravost; J.-P. Sartre; G. W. F. Hegel; J. G. Fichte; Dionýsos; hnus

• Wydawca: Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Filosofický časopis (Philosophical Journal)
• Rocznik: 2020
• Tom: 68
• Numer: 1
• Strony: 7-24
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Tereza Matějčková

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic