Nedokončená spravedlnost: role Svazu protifašistických bojovníků v rehabilitačním procesu (1968-1970)

• Autorzy: Klára Pinerová

Warianty tytułu

EN

Justice unfinished: the role of the Union of Anti-Fascist Fighters in the rehabilitation process in Czechoslovakia (1968-1970)

• Języki publikacji: CS

Abstrakty

EN

From the mid-1960s, discussions about reforming Soviet-style socialism were taking place in Czechoslovakia. The culmination of all these efforts came in 1968, when censorship was abolished and the media began to perform the role of public oversight. The rehabilitation of the victims of the political trials after February 1948, when the Communist Party had taken power in the country, was one of the issues that dominated the public space. Two social organizations entered the rehabilitation process in a significant way. Their aim was not only to influence the future shape of the rehabilitation law, which had been intensively worked on since the spring of 1968 and was perceived as one of the priorities for coping with the persecutions of the 1950s, but also to become active participants in the rehabilitation procedures in practice. The first was the Association of Former Political Prisoners (Sdružení bývalých politických vězňů, K 231 for short), which had recently emerged from the reform movement. The Association demanded blanket political rehabilitation, which was unacceptable to the communist leadership. The second, the Union of Anti-Fascist Fighters (Svaz protifašistických bojovníků, SPB), had a longer history, having been formed in 1951 by the merger of three older organizations as an instrument of regime policy and to bring together members of the Czechoslovak resistance from the First and Second World Wars, political prisoners from the years of the German occupation (1938–1945), members of the International Brigades in the Spanish Civil War and other eligible persons. This article focuses on the latter organization and its hitherto understudied activities in the late 1960s in relation to the enforcement of the Rehabilitation Law and the provision of legal assistance to those affected during the rehabilitation process. The author recounts the rapid transformation of the Union during the Prague Spring of 1968, when it focused its attention on the social welfare of its members, the democratization of its own structure, and the redress of past wrongs. The passage of the Rehabilitation Act enabled the Union, as the driving force behind the process, to establish a vast network of rehabilitation commissions and counselling centres at central, regional, and district levels, which effectively helped tens of thousands of affected persons to have previous unjust convictions overturned and to obtain compensation for illegal persecution.

EN

This activity, however, took place in the increasingly unfavourable political conditions of the restoration of the communist dictatorship and was completely terminated in 1970, after the counselling centres and commissions were abolished and the Union of Anti-Fascist Fighters, with its new leadership, resumed its conformist stance. The author asks what strategies this organization used to advance its goals, which factors limited its efforts, and to what extent the nascent civil society could, under the circumstances, influence the settlement of the oppressive legacy of recent injustice and thus contribute to the democratization of society.

CS

Od poloviny šedesátých let v Československu probíhaly diskuse o reformě socialismu sovětského typu. Vyvrcholení všech snah přinesl rok 1968, kdy byla zrušena cenzura a média začala plnit roli veřejného dohledu. K tématům, jež opanovala veřejný prostor, patřily rehabilitace obětí politických procesů po únoru 1948, kdy převzala moc v zemi komunistická strana. Do rehabilitačního procesu výrazně vstoupily dvě společenské organizace, jejichž cílem bylo nejen ovlivňovat budoucí podobu rehabilitačního zákona, na kterém se od jara 1968 intenzivně pracovalo a který byl vnímán jako jedna z priorit při vyrovnávání s perzekucemi padesátých let, ale také se chtěly stát aktivními účastníky rehabilitačních řízení v praxi. První byl Klub 231 – Sdružení bývalých politických vězňů (zkráceně K 231), který čerstvě vzešel z reformního hnutí a požadoval plošné politické rehabilitace, což bylo pro komunistické vedení nepřijatelné. Delší historii měl Svaz protifašistických bojovníků (SPB), který vznikl v roce 1951 sloučením tří starších organizací jako nástroj režimní politiky a sdružoval příslušníky československého odboje z doby první a druhé světové války, politické vězně z let německé okupace (1938–1945), příslušníky mezinárodních brigád bojujících ve španělské občanské válce a další oprávněné osoby. Tento článek se zaměřuje na dosud málo prozkoumané aktivity Svazu protifašistických bojovníků na konci šedesátých let, spojené s prosazením rehabilitačního zákona a s poskytováním právní pomoci postiženým během rehabilitačního procesu. Autorka přibližuje rychlé proměny svazu za pražského jara 1968, kdy soustředil pozornost na sociální zabezpečení svých členů, demokratizaci vlastní struktury a nápravu minulých křivd. Přijetí rehabilitačního zákona umožnilo, aby svaz jako hybná síla celého procesu zřídil rozsáhlou síť rehabilitačních komisí a poraden na centrální, krajské i okresní úrovni, které efektivně pomáhaly desetitisícům postižených osob dosáhnout zrušení dřívějších nespravedlivých rozsudků a získat odškodnění za nezákonné perzekuce. Tato činnost se ovšem odehrávala ve stále nepříznivějších politických podmínkách restaurace komunistické diktatury a během roku 1970 byla zcela ukončena, poté co byly poradny i komise zrušeny a Svaz protifašistických bojovníků s novým vedením zaujal opět konformní postoje. Autorka si klade otázky, jaké strategie tato organizace využívala k prosazení svých cílů, čím bylo její úsilí limitované a nakolik mohla rodící se občanská společnost v daných podmínkách ovlivnit vyrovnávání s tíživým dědictvím nedávného bezpráví, a tím přispět k demokratizaci společnosti.

Słowa kluczowe

EN

Czechoslovakia; Prague Spring; Union of Anti-Fascist Fighters (Svaz protifašistických bojovníků); political rehabilitations; rehabilitation counseling centres and commissions; Association of Former Political Prisoners (Sdružení bývalých politických vězňů, K 231)

CS

Československo; pražské jaro; Svaz protifašistických bojovníků; politické rehabilitace; rehabilitační poradny a komise; Sdružení bývalých politických vězňů - K 231

• Wydawca: Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences
• Czasopismo: Soudobé dějiny (Contemporary History)
• Rocznik: 2024
• Tom: 31
• Numer: 1
• Strony: 63-88
• Rodzaj publikacji: ARTICLE

Twórcy

autor

Klára Pinerová

• Soudobé dějiny, redakce, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Vlašská 9, 118 40 Praha 1, Czech Republic