Jurassic pebbles in the Cretaceous sandstones of the Bohemian Basin as a possible tool for reconstruction of the Late Jurassic and Late Cretaceous palaeogeography

• Autorzy: Valecka Jaroslav

Identyfikatory

DOI

10.7306/vj .17.2

• Języki publikacji: EN

Abstrakty

EN

A new find of pebbles of Jurassic silicites in the Coniacian sandstones of the Bohemian Cretaceous Basin in N Bohemia has permitted analysis of the stratigraphic extent of Jurassic sediments in the NW part of the Bohemian Massif. The studied silicites are dominated by the rhax microfacies, while bioclastic and oolitic microfacies are less common. The thickest section of Jurassic sediments in the NW part of the Bohemian Massif has been obtained from the Doubice borehole. It is represented by basal clastics overlain by a 70 m thick succession of silicite-free carbonate rocks which range in age from Callovian to Lower Kimmeridgian. These deposits are dominated by the bioclastic microfacies whereas the rhax and oolitic microfacies are missing. The studied silicite-bearing sequence is younger than the carbonate rocks in Doubice borehole and was deposited mostly in a deeper zone probably during the Late Kimmeridgian transgression, much like in the Upper Frankenalb in SE Germany. The extensive Jurassic basin in the Bohemian Massif was connected with the S part of the Polish and German basins and – via the Hessian (Saxonian) Seaway – with the Jurassic basin in SE Germany. The Jurassic sediments were mostly eroded from the Bohemian Massif during the Early Cretaceous with the exception of small relics. The remnant of the Jurassic deposits preserved in the area of the West Sudetic Island supplied coarse debris during Late Cretaceous to the Bohemian Cretaceous Basin.

Słowa kluczowe

EN

Bohemian Massif; Jurassic relics; Jurassic pebbles; Bohemian Cretaceous Basin; Late Jurassic and Late Cretaceous palaeogeography

PL

Masyw Czeski; relikty jurajskie; otoczaki jurajskie; czeski basen kredowy; późnojurajska i późnokredowa paleogeografia

• Wydawca: Państwowy Instytut Geologiczny - Państwowy Instytut Badawczy
• Czasopismo: Volumina Jurassica
• Rocznik: 2019
• Tom: Vol. 17, no. 1
• Strony: 17--38
• Opis fizyczny: Bibliogr. 75 poz.

Twórcy

autor

Valecka Jaroslav

• Ceská Geologická Služba (Czech Geological Survey), Klárov 3, 118 21 Praha –1, Česká Republika (Czech Republic)

Bibliografia

• ADÁMEK J., 2002 – Regionálně-geologické zhodnocení sedimentů jury v oblasti jihovýchodních svahů Českého masívu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001, 9–11.
• ADÁMEK J., 2005 – The Jurassic floor of the Bohemian Massif in Moravia – geology and paleogeography. Bulletin of Geosciences, 80, 4: 291–305.
• ANDERT H., 1929 – Die Kreideablagerungen zwischen Elbe und Jeschken II. Die nordböhmischen Kreide zwischen Elbsandsteingebirge und Jeschken und das Zittauer Sandsteingebirge. Abhandlungen der Preussischen Geologischen Landesanstalt, Neue Folge, 117. Berlin.
• BAI H.Q., BETZLE R CH., ERBACHER J., REOLID J., ZUO F., 2017 – Sequence stratigraphy of Upper Jurassic deposits in the North German Basin (Lower Saxony, Süntel Mountains). Facies, 63: 19.
• BECK R., 1893 – Geologische Specialkarte des Königreichs Sachsen. Section Königstein-Hohenstein. Blatt 84. Leipzig.
• BECK R., 1895 – Geologische Specialkarte des Königreichs Sachsen. Section Sebnitz-Kirnitzschthal. Blatt 85. Leipzig.
• BLOOS G., DIETL G., SCHWEIGER G., 2005 – Der Jura Süddeutschlands in der Stratigraphischen Tabelle von Deutschland 2002. Newsletters on Stratigraphy, 41: 263–277.
• BOSÁK P., 1978 – Rudická plošina v Moravském krasu – Část III. Petrografie a diageneze karbonátů a silicitů jurského reliktu u Olomučan. Časopis Moravského Muzea v Brně, Vědy Přírodní, 63: 7–28.
• BRUDER G., 1882 – Neue Beiträge zur Kenntnis der Juraablagerungen im nördlichen Böhmen. Aus dem LXXXV Bande der Sitzungsberichte der kaiserliche Akademie der Wissenschaften. I. Abt. Mai-Heft. Jahrg.
• BRUDER G., 1886 – Neue Beiträge zur Kenntniss der Juraablagerungen im nördlichen Böhmen. II. Aus dem XCIII Bande der Sitzungsberichte der kaiserliche Akademie der Wissenschaften. I. Abt. März -Heft. Jahrg.
• BRUDER G., 1887 – Ueber die Juraablagerungen an der Granitund Quadersandsteingrenze in Böhmen und Sachsen. Lotos. Neue Folge, 7: 75–100. Prag.
• BRUDER G., 1888 – Paleontologische Beiträge zur Kenntniss der Norbömischen Juragebilde. Lotos. Neue Folge, 8: 1–27. Prag.
• ČE CH S., KLE IN V., KŘÍŽ J., VALEČKA J., 1980 – Revision of the Upper Cretaceous stratigraphy of the Bohemian Cretaceous Basin. Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 55: 227–296.
• ČE CH S., ČURDA J., GÜRTLE ROVÁ P., HRADECKÁ L., LOCHMANN Z., LYSENKO V., MANOVÁ M., NEK OVAŘÍK Č., REJCHRT M., RUDOLSKÝ J., RÝDA K., ŠALA NSKÝ K., ŠVÁBENICKÁ L., VAL IGURSKÝ L., VÍT J., 2011 – Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami. 14-343 Svitavy. Česká Geologická Služba. Praha. CHRT J., 1958 – Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu „Lužická porucha“. MS Archives Czech Geological Survey. Prague.
• CHRZąSTEK A., WYPYCH M., 2018 – Coniacian sandstones from the North Sudetic Synclinorium revisited: palaeoenvironmental and palaeogeographical reconstructions based on trace fossil analysis and associated body fossils. Geologos, 24, 1, 29–53.
• COTTA B., 1838 – Geognostische Wanderungen II. Die Lagerungsverhältnisse an der Grenze zwischen Granit und Quadersandstein bei Meissen, Hohnstein, Zittau und Liebenau. Dresden und Leipzig.
• DUNHAM R.L., 1962 – Classification of carbonate rocks according to depositional texture. In: Classification of carbonate rocks (Ed. W.E. Ham). A symposium. American Association of Petroleum Geologists Memoir, 1: 108–121.
• DVOŘÁK J., 1956 – K rozšíření jurských sedimentů na Českém masívu v okolí Brna. Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 31, 6: 284–285.
• DVOŘÁK J., 1964 – Jura. In: Regionální geologie ČSSR, díl I. Český masív. Sv. 2. Algonkium – kvartér (Ed. J. Svoboda): 271–274. Ústřední Ústav Geologický. Praha.
• EL IÁŠ M., 1974 – Mikrofaciální výzkum karbonátů naftonadějných oblastí na příkladě autochtonní jury jihovýchodních svahů Českého masívu. Zemný Plyn a Nafta, 19, 3: 359–374.
• EL IÁŠ M., 1981 – Facies and paleogeography of the Jurassic of the Bohemian Massif. Sborník Geologických Věd, Geologie, 35: 75–144.
• EL IÁŠ M., WESSEL Y G., 1990 – The autochtonous Mesozoic on the eastern flank of the Bohemian Massif – an object of mutual geological efforts between Austria and ČSSR. In: Thirty years of geological cooperation between Austria and Czechoslovakia (Eds. D. Minaříková, H. Lobitzer). 78–83. Federal Geological Survey Vienna, Geological Survey Prague.
• FEDIUK F., LOSERT J,. RÖLICH P., ŠILA R J., 1958 – Geologické poměry území podél lužické poruchy ve Šluknovském výběžku. Rozpravy Československé Akademie Věd, Řada Matematických a Přírodních Věd, 68, 9: 1–44.
• FISCHER W., 1934 – Feuersteinartige Bildungen aus der sächsich-böhmisch-schlesischen Kreide. Mineralogische und Petrographische Mitteilungen, 45, 5: 424–446.
• FLÜGEL E., 2004 – Microfacies of Carbonate Rocks. Springer Verlag Berlin Heidelberg New York.
• FOLK R.L., 1959 – Practical petrographic classification of limestones. American Association of Petroleum Geologists Bulletin, 43, 1: 1–38.
• FOLK R.L., 1962 – Spectral subdivision of limestone types. In: Classification of carbonate rocks (Ed. W.E. Ham). A symposium: American Association of Petroleum Geologists Memoir, 1: 62–84.
• GEINITZ H.B., 1872 – Conglomeratbildungen des unteren Quaders bei Zeschnig. Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftliche Gesellschaft Isis Dresden, 1871, 139–140.
• HÄNTZSCHEL W., 1928 – Neue Aufschlüsse an der Lausitzer Hauptverwerfung bei Hohnstein (Sächs. Schweiz). Neues Jahrbuch für Mineralogie, 59: 80–116.
• HANZLÍKOVÁ E., BOSÁK P., 1977 – Microfossils and microfacies of the Jurassic relict near Olomučany (Blansko district). Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 52: 73–79.
• HERRMANN O., BECK R., 1897 – Erläuterungen zur geologischen Karte von Sachsen im M. 1 : 25 000. Nr. 86. Blatt Hinterhermsdorf-Daubitz. Leipzig.
• HOFMANN M., LINNEMANN U., VOIGT T., 2013 – The Upper Cretaceous section at Schmilka in Saxony (Elbsandsteingebirge, Germany) – syntetic sedimentation and inverted zirkon age populations revealed by LA -ICP-MS U/Pb data. Geologica Saxonica, 59: 101–130.
• HOFMANN, M., VOIGT, T., BITTNER, L., GÄRTNER, A., ZIEGER, J., LINNEMANN, U., 2018 – Reworked Middle Jurassic sandstones as a marker for Upper Cretaceous basin inversion in Central Europe – a case study for the U–Pb detrital zircon record of the Upper Cretaceous Schmilka section and their implication for the sedimentary cover of the Lausitz Block (Saxony, Germany). International Journal of Earth Sciences, 107: 913 –932.
• HOLCOVÁ K., HOLCOVÁ M., 2016 – Calcareous nannoplankton in the Upper Jurassic marine deposits of the Bohemian Massif: new data concerning the Boreal–Tethyan communication corridor. Geological Quarterly, 60, 3: 624–636.
• HRBEK J., 2014 – The systematics and paleobiogeographic significance of Sub-Boreal and Boreal ammonites (Aulacostephanidae and Cardioceratidae) from the Upper Jurrasic of the Bohemian Massif. Geologica Carpathica, 65, 5: 375–386.
• KLE IN V., MÜLLE R V., VALEČKA J., 1979 – Lithofazielle und paläogeographische Entwicklung des Böhmischen Kreidebeckens. In: Aspekte der Kreide Europas. International Union of Geological Sciences, Series A, 6: 150–162.
• KRYSTEK I., 1974 – Výsledky sedimentologického výzkumu sedimentů spodního badenu v karpatské předhlubni (na Moravě). Folia Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, Geologia, 25. Brno.
• LE NZ O., 1870 – Ueber Auftreten jurassischer Gebilde in Böhmen. Zeitschrift für die Gesammten Naturwissenschaften, 35: 337–377.
• MATYJA B.W., WIERZBOWSKI A., 1995 – Biogeographic differentiation of the Oxfordian and Early Kimmeridgian ammonite faunas of Europe and its stratigraphic consequences. Acta Geologica Polonica, 45, 1/2: 1–8.
• MATYSZKIEWICZ J., 1997 – Microfacies, sedimentation and some aspects of diagenesis of Upper Jurassic sediments from the elevated part of Northern peri-Tethyan Shelf: a comparative study on the Lochen area (Schwäbische Alb) and the Cracow area (Cracow-Wieluń Upland, Polen). Berliner Geowissenschaftliche Abhandlungen. Reihe E, 21: 1–111.
• MEYER R.K.F., SCHMIDT-KALE R H., 1989 – Paläogeographischer Atlas des süddeutschen Oberjura (Malm). Geologisches Jahrbuch, Reihe A, 115: 1–77.
• MILEWICZ J., 1997 – Górna kreda depresji północnosudeckiej (lito- i biostratygrafia, paleogeografia, tektonika oraz uwagi o surowcach). Prace Geologiczno-Mineralogiczne, 61. Wroclaw.
• MÖNNIG E., FRANZ M., SCHWEIGERT G., 2018 – Der Jura in der Stratigraphischen Tabelle von Deutschland (STD 2016). The Stratigraphic Chart of Germany (STD 2016): Jurassic. Zeitschrift der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften, 169, 2: 225–246.
• MÜLLE R P., NOVÁK Z. (Eds.), 2000 – Geologie Brna a okolíc. Český geologický ústav. Praha.
• NADASKA Y R., ŽÁK J., SLÁMA J., SIDORINOVÁ T., VALEČ KA J., 2019 – Deciphering the Late Paleozoic to Mesozoic tectonosedimentary evolution of the northern Bohemian Massif from detrital zircon geochronology and heavy mineral provenance. International Journal of Earth Sciences, 108, 8: 2653–
• 2681.
• NEHYBA S., OPLE TAL V., 2016 – Depositional environment and provenance of the Gresten Formation (Middle Jurassic) on the southeastern slopes of the Bohemian Massif (Czech Republic, subsurface data). Austrian Journal of Earth Sciences, 109, 2: 262–276.
• NEHYBA S., OPLE TAL V., 2017 – Sedimentological study of the Nikolčice Formation – evidence of the Middle Jurassic transgression onto Bohemian Massif (subsurface data). Geological Quarterly, 61, 1: 138–155.
• NIEBUHR B., PÜRNER T., 2014 – Plattenkalk und Frankendolomit – Lithostratigraphie der Weissjura-Gruppe der Frankenalb (auseralpiner Oberjura, Bayern). Schiftenreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften, 83: 5–71.
• OPLE TAL M., ADAMOVÁ M., BURDA J., DUŠEK K., FEDIUK F., KOŘÁN V., KNOBLOCH E., MANOVÁ M., NEKOVAŘÍK Č., NÝVLT D., PROUZA V., RAMBOUSEK P., ŠALA NSKÝ K., VALEČKA J., 2006 – Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 02-233 Mikulášovice, 02-214 Dolní Poustevna. Česká Geologická Služba. Praha.
• PEL OUŠKOVÁ J., PEL OUŠEK J., FRESKOVÁ L., 1985 – Geologie a petrografie ložiska Rudice. Sborník Geologického Průzkumu Ostrava, 29, 3: 107–119.
• PETRASCHECK W., 1944 – Das Mezozoikum. In: Die Sudetenländern (Eds. W. Petrascheck et al.). Handbuch der Regionalen Geologie, 30: 52–56.
• PICHA F., STRÁNÍK Z., KREJČÍ O., 2006 – Geology and hydrocarbon resources of the Outer Western Carpathians and their Foreland, Czech Republic. In: The Carpathians and their Foreland: Geology and hydrocarbon resources (Eds. J. Golonka, F. Picha). American Association of Petroleum Geologists Memoir, 84: 49–176.
• PIEŃKOWSKI G., SCHUDACK M.E., BOSÁK P., ENAY R., FEL DMAN-OLSZEWSKA A., GOLONKA J., GUTOWSKI J., HERNGREE N G.F.W., JORDAN P., KROBICKI M., LA THUILIERE B., LE INFEL DER R.R., MICHAL ÍK J., MÖNNIG N., NOE-NYYGAA RD N., PÁLFY J., PINT A., RASSER M.W., REISDORF A.G., SCHMID U.G., SCHWEIGERT G., SURLYK F., WETZEL A., WONG T.E., 2008 – Jurassic. In: The Geology of Central Europe, Vol. 2: Mesozoic and Cenozoic (Ed. T. McCann): 823–922. Geological Society of London.
• PIETZSCH K., 1962 – Geologie von Sachsen. Deutscher Verlag der Wissenschaften, Berlin. SEIFERT A., 1932 – Ein Vorkommen von Kalksandstein im Polenztal (Sächs. Schweiz). Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftliche Gesellschaft Isis Dresden, 1931, 153–158.
• SEIFERT A., 1937 – Die Gerölle im Turon-Sandstein entlang der Lausitzer Überschiebung im Elbsandsteingebirge. Zeitschrift der Deutschen Geologischen Gesellschaft, 89: 629–647.
• SEIFERT A., 1955 – Stratigraphie und Paläogeographie des Cenomans und Turons im sächsischen Elbtalgebiet. Freiberger Forschungshefte, C14. Berlin.
• SIEGERT T., 1897 – Erläuterungen zur geologischen Specialkarte des Königsreichs Sachsen. Section Lausche-Oybin, Blatt 107. Leipzig.
• SINE, 1968 – Grundriss der Geologie der Deutschen Demokratischen Republik. Band 1. Geologische Entwicklung des Gesamtgebietes. Akademie Verlag, Berlin.
• SKOČEK V., VALEČKA J., 1983 – Paleogeography of the Late Cretaceous Quadersandstein of Central Europe. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 44: 71–92.
• SOUKUP J., 1952 – Křídový útvar na Svitavsku a jeho nejmladší vrstvy. Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 27: 75–87.
• SOUKUP J., 1962 – Křídový útvar. In: Vyvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000 M – 33 – XXIII Česká Třebová (Ed. J. Svoboda): 142–174. Praha.
• TRÖGER K.A., 1969 – Zur Paläontologie, Biostratigraphie und faziellen Ausbildung der unteren Oberkreide (Cenoman bis Turon), Teil II. Abhandlungen des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden, 13: 1–70.
• TRÖGER K.A., 2011a – Jura. In: Geologie von Sachsen I. Geologischer Bau und Etwicklungsgeschichte (Eds. W. Pälchen, H. Walter): 308–311. Schweizerbart. Stuttgart.
• TRÖGER K.A., 2011b – Kreide-Oberkreide. In: Geologie von Sachsen I. Geologischer Bau und Entwicklungsgeschichte (Eds. W. Pälchen, H. Walter): 311–358. Schweizerbart. Stuttgart.
• UHLIG V., 1881 – Die Jurabildungen in der Umgebung von Brünn. Beiträge zur Paläontologie und Geologie Österreich-Ungarns, 70: 111–182.
• ULIČNÝ D., LA URIN J., ČE CH S., 2009 – Controls on clastic sequence geometries in a shallow-marine, transtensional basin: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Sedimentology, 56, 4: 1077‒1114.
• VALEČKA J., 2002 – Klasty železivců v křídových pískovcích u severního okraje české křídové pánve. Zprávy o Geologických Výzkumech v Roce 2001, 35: 78–80.
• VALEČKA J., ADAMOVÁ M., BURDA J., DUŠEK K., FEDIUK F., KOŘÁN V., MANOVÁ M., NEK OVAŘÍK Č., NÝ-VLT D., OPLE TAL M., PROUZA V., RAMBOUSEK P., ŠALA NSKÝ K., 2006 – Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 02-242 Dolní Podluží. Česká Geologická Služba. Praha.
• VOIGT S., WAGREICH M., SURLYK F., WALA SZCZYK I., ULIČNÝ D., ČE CH S., VOIGT T., WIESE F., WILMSEN M., NIEBUHR B., REICH M., FUNK H., MICHAL ÍK J., JAGT J.W.M., FEL DER P.J., SCHULP A.S., 2008 – Cretaceous. In: The Geology of Central Europe Volume 2: Mesozoic and Cenozoic (Ed. T. McCann): 923–997. Geological Society of London.
• VOIGT T., 2009 – Die Lausitz-Riesengebirge-Antiklinalzone als kreidezeitliche Inversions-struktur: Geologische Hinweise aus den umgebenden Kreidebecken. Zeitschrift für Geologische Wissenschaften, 37, 1/2: 15–39.
• WAL TER R., 1995 – Geologie von Mitteleuropa. Schweizerbart. Stuttgart.
• ZAHÁLKA Č., 1916 – Severočeský útvar křídový z Rudohoří až po Ještěd. Roudnice.
• ZAPLE TAL K., 1925 – K morfologii Moravy. Časopis Moravského Musea Zemského v Brně, 22/23: 179–191.
• ZIEGLE R P.A., 1990 – Geological atlas of Western and Central Europe 1990. 2nd. ed. Shell Internationale Petroleum Maatschappij BV.