Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
1 Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
1 Slovo a smysl - Word & Sense

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: sociální sítě

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

"S dovolením si na svém soukromém Twitteru budu dál psát, co chci" : míšení diskurzních praktik a identit v twitterových účtech českých novinářů a vyjednávání jejich soukromého charakteru

100%

Homoláč J. , Mrázková K.

Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

2019

tom 80

nr 4

243-264

The paper analyzes discursive practices used by Czech journalists on their Twitter accounts declared as private and their various (professional and non-professional) identities presented there. It follows from the material analyzed that despite declaring their accounts as private the journalists often use them to spread mass media content and refer to themselves as journalists. The most important discursive practices typical of social media communication are – according to the presented research – implicit comments in tweets which are not intelligible without recipients’ sharing of the author’s knowledge and/or attitudes. The analyzed accounts are of a hybrid nature in its essence: the identities and practices typical of mass media communication and the ones characteristic of social media communication are intermixed both in stable parts of an account (e.g. bio refers to one’s professional identity and background image to his/her hobby) and in individual tweets (e.g. a journalist reproduces a mass media text and at the same time comments it just by an emoji). Having analyzed above mentioned identities and discursive practices, the authors investigate how journalists reflect on their own activities on Twitter and how they argue for the private status of their accounts in interactions with other Twitter users.

Jak se vám líbí. Komunikační strategie českých beletristických nakladatelství

84%

Kirkosová K.

Slovo a smysl - Word & Sense

2018

tom 15

nr 30

128-144

In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built my argument on the assumption that, in parallel with socio-technological changes, the previous role of book publishers as necessarily invisible workers of Literature has changed. In newly defined public arenas on social networks, publishers discuss their books with readers, share their successes, challenge and persuade each other. The present study is of qualitative design with regard to data and analytical procedure used. That is, I work with pictures and conversations from book publishers’ official profiles on Facebook, as well as information gathered by semi-structured interviews with publishing professionals. In my analysis, I assess the proportion of personalized photos, investigate various ways books are presented, and focus on how publishers address their readers lexically. I offer interpretation regarding which publishers’ strategies could be read as a sign of literary discourse marketization, or its democratization, and why.

Sociální sítě a veřejný zájem

84%

Svoboda T.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2021

tom 160

nr 7

580-596

The main purpose of the paper is a basic reflection of the phenomenon of increasing importance of social media (as one of the types of so-called digital platforms) and their legal regulation in the context of public interest. Simply put, this phenomenon is the result of the transformation of the means of communication (from common forms of communication to online communication), which creates pressure on the adaptation of legislation in many areas. In the field of social media, it is true that these digital platforms are increasingly beginning to function as a kind of new public space which is factually managed by them (especially in the form of content moderation). However, public space (in its ordinary, “offline” meaning) is traditionally associated with a certain form of public regulation, with a certain public interest respectively. The same seems to be the case for the most influential social media. In this context, the text examines the possible relations between social media and the public interest and, in particular, argues that the current functioning of the most influential social media indicates the need for some (additional) legal reflection. At the basic level, the text also outlines some of the possible regulatory approaches.

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu. Zjednodušeně lze říci, že tento jev je důsledkem přeměny komunikačních prostředků (z běžných podob komunikace na komunikaci online), která vytváří tlak na adaptaci právní úpravy v mnohých oblastech. Pro oblast sociálních sítí pak platí, že tyto digitální platformy začínají čím dál více plnit funkci jakéhosi nového veřejného prostoru, který je jimi fakticky spravován (zejména v podobě obsahové regulace). Veřejný prostor (v jeho běžném, „offline“ významu) je ovšem tradičně spojen s jistou podobu veřejnoprávní regulace, respektive s určitým veřejným zájmem. Zdá se, že obdobně je tomu také v případě nejvlivnějších sociálních sítí. Text v této souvislosti zkoumá možné souvislosti sociálních sítí a veřejného zájmu a zejména argumentuje, že dosavadní fungování nejvlivnějších sociálních sítí nasvědčuje potřebě určité (dodatečné) právní reflexe. V základní rovině jsou v textu předestřeny také některé z možných regulatorních přístupů.