Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 6

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
Wyszukiwano:
w słowach kluczowych:  duševní zdraví
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
EN
The study presents the results of a screening focused on the psychological impact associated with the outbreak and further development of COVID-19 pandemic in the Czech population during March – May 2020. The aim of the study was to investigate temporal dynamics of psychological impact covering the first wave of the epidemic, i.e., first phases of the epidemic growth, culmination, decrease, and slow return to a normal lifestyle. The sample of 2716 respondents aged between 18 and 89 years participated in an online survey from March 18th to May 25th, 2020; part of them (typically seniors and others, who had not access to the internet) were assisted in entering the data by trained interviewers. The survey comprised questionnaires capturing emotional states, psychological disturbance, anxiety, and depression. The changes in the scores by pandemic phase (time frame) were studied for the whole sample and for gender and age groups. The results show that the threat of COVID-19 caused a significant increase in negative emotional experience and in the symptoms of psychological disturbance, anxiety, and depression in the Czech population in time of infection culmination, even when the spread of the pandemic was well controlled, and then a gradual decline over time. The data indicated that the pandemic situation had a more pronounced impact on women and younger adults. The study also showed that in situations of pandemic stress associated with isolation, when isolated people are interviewed about their mental state, their reports on negative experiencing might be significantly reduced compared to direct anonymous selfreports data entry.
CS
Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty.
EN
Convincing number of studies indicate that compared to heterosexuals, non-heterosexuals report higher overall prevalences of internalizing mental disorders and their behavioral outcomes such as several-fold higher levels of suicidality. Non-heterosexuals also report elevated rates of substance use including higher rates of tobacco and alcohol use, whereas evidence has pointed also to links with higher rates of risky-sexual behaviors and transmission of STD’s. Although globally 5–10% of any population is estimated to be non-heterosexual, research on mental and physical health in non-heterosexuals is practically absent in the Central and Eastern Europe (CEE). This review article focuses on comprehensive presentation of the two most salient internationally established explanation frameworks – Minority Stress Theory (MST) introduced by Meyer (2003), and Psychological Mediation Framework (PMF) introduced by Hatzenbuehler (2009). Both approaches identify societal structural heteronormativity and societal stigma against non-heterosexuals as moderating and/or mediating minority stress as well as other psychological processes involved in etiology of various mental health outcomes. In conclusion, the study points out that regardless the fact that international evidence confirms non-heterosexuals as vulnerable population, scientists need to be cautious about viewing non-heterosexuals as homogeneous or victimized group. Strong evidence also shows that perhaps against all odds a majority of non-heterosexuals shows an unprecedented resiliency and adaptation. Structural destigmatizing interventions, further research within the CEE, as well as the development of a transdiagnostic clinical approach is suggested.
CS
Přesvědčivý počet studií naznačuje, že ve srovnání s heterosexuály vykazují ne-heterosexuální lidé vyšší celkovou prevalenci internalizujících duševních poruch a jejich behaviorálních důsledků, např. několikanásobně vyššího výskytu suicidality. Ne-heterosexuálové také uvádějí zvýšenou míru užívání návykových látek včetně užívání tabáku a alkoholu, přičemž důkazy dále naznačují možné vazby na vyšší míru rizikového sexuálního chování a přenos STD. Ačkoli se odhaduje, že 5–10% lidí z celosvětové populace nejsou heterosexuálové, ve střední a východní Evropě (CEE) výzkum duševního a fyzického zdraví ne-heterosexuálů prakticky chybí. Tento článek se zaměřuje na přehlednou prezentaci dvou nejdůležitějších mezinárodně ověřených explanačních rámců – Teorie menšinového stresu (MST), kterou představil Meyer (2003) a Psychologický mediační rámec (PMF), který představil Hatzenbuehler (2009). Oba přístupy identifikovaly společenskou heteronormativitu a společenskou stigmatizaci ne-heterosexuálů jako moderační a/nebo mediační strukturální faktory, které působí na menšinový stres a další psychologické procesy spojené s etiologií různých duševně-zdravotních dopadů. V závěru text upozorňuje, že nehledě na přítomnost důkazů z mezinárodních výzkumů, že ne-heterosexuální lidé jsou zranitelnou skupinou obyvatelstva, je potřeba vystříhat se jejich vyobrazování jako nějaké viktimizované nebo homogenní skupiny. Důkazy totiž rovněž ukazují, že ne-heterosexuální lidé jsou ve skutečnosti velmi rozmanitou skupinou lidí, z nichž většina, navzdory diskutovaným faktorům, vykazuje resilienci a schopnost adaptace. Závěrem studie doporučuje možné intervence, které by zahrnovaly strukturální destigmatizaci a rozvoj transdiagnostického klinického přístupu a také potřebu se této problematice začít systematicky v regionu střední a východní Evropy věnovat.
EN
The objectives of this study were to explore the relationship between spiritual intelligence and mental health and to examine the potential relationship of spiritual intelligence and demographic variables. The research sample consisted of 223 respondents (33 % male and 67 % female, mean age 34.46 years). The tools used included The Spiritual Intelligence Self-Report Inventory and The Mental Health Continuum Scale – Short Form. Basic demographic data including religious belief and regularity of spiritual practice were also administered. The results have shown a statistically significant correlation between spiritual intelligence and mental health. Regression analysis revealed that, out of four dimensions of spiritual intelligence, the personal meaning production was the strongest predictor of mental health. The level of spiritual intelligence is also significantly related to religious belief and higher frequency of spiritual practice.
CS
Cílem studie bylo odhalit souvislosti mezi spirituální inteligencí a duševním zdravím a ověřit vztah spirituální inteligence k demografickým proměnným. Výzkumný soubor se skládal z 223 respondentů (33 % mužů a 67 % žen) s průměrným věkem 34,46 let. Pro sběr dat byly použity dotazníkové metody Spiritual Intelligence Self-Report Inventory a Mental Health Continuum Scale – Short Form. Korelační analýza odhalila statisticky významné vztahy mezi všemi zkoumanými proměnnými. Pomocí regresní analýzy bylo zjištěno, že ze čtyř dimenzí spirituální inteligence je nejsilnějším prediktorem duševního zdraví dimenze Nalézání osobního smyslu. S mírou spirituální inteligence statisticky významně souvisí také náboženské vyznání a vyšší frekvence duchovní praxe.
4
Content available remote Bezpečné místo on-line pro Čechy v zahraničí: buďte sami sebou i v cizině
100%
EN
Living abroad, adapting to a new environment and a new mentality of people and adopting a new identity as a foreigner is a very psychologically demanding process by all means. For this reason, a Facebook group “Czechs abroad: be yourself even abroad” was formed. It aims to support and inspire Czechs in a similar life situation abroad.
CS
Žít v cizině, adaptovat se na nové prostředí a novou mentalitu obyvatel a přijmout novou identitu cizince je všestranně náročný proces. Z toho důvodu vznikla Facebooková skupina „Češi v zahraničí: Sám sebou i v cizině”, která si klade za cíl vzájemnou podporu a inspiraci Čechů v podobné životní situaci v cizině.
5
Content available remote Accessibility and quality of mental health care for foreigners in Prague
100%
EN
The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help.
CS
Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou­ pomoc.
6
Content available remote Feminist and gender-sensitive psychotherapy: social construction of mental health
100%
EN
The review aims to summarize the theory and practice of feminist and gender-sensitive psychotherapy in the context of possible contributions to the general conception of psychotherapy and the psychotherapeutic field. The purpose of this review is the give a comprehensive overview of the topic and to highlight significant areas of research. Feminist and gender-sensitive psychotherapy is relatively marginal, and its procedures are not a standard part of classical psychotherapeutic methods. However, the approach provides a multifaceted view of constructing and stabilizing the human psyche and mental health in a sociopolitical context. The Czech environment has not given sufficient attention to this area, even though mental health's sociopolitical aspect attracts an increasing interest due to its remarkable statements obligating wo/men to think about established societal orders and procedures. Our review aims to summarize the crucial layers of argumentative standpoints of this empowering practice and discuss essential findings of these theoretical statements based on content analysis.
CS
Cílem této přehledové studie je shrnout teorii a praxi feministické a genderově citlivé psychoterapie v kontextu možného přispění k obecné koncepci a oboru psychoterapie. Záměrem tohoto článku je rovněž poskytnout ucelený přehled o daném tématu a upozornit na významné oblasti výzkumu. Feministická a genderově citlivá psychoterapie je relativně marginální oblastí a její postupy nejsou standardní součástí klasických psychoterapeu­tických metod. Tento směr však poskytuje mnohostranný pohled na konstrukci a stabilizaci lidské psychiky včetně duševního zdraví v sociopolitickém kontextu. České prostředí této oblasti nevěnuje příliš velkou pozornost, přestože sociopolitický aspekt duševního zdraví přitahuje stále větší zájem díky svým významným sdělením, které zavazují ženy a muže přemýšlet o zavedených společenských řádech a postupech. Náš přehled si klade za cíl shrnout stěžejní vrstvy argumentačních stanovisek této praxe kladoucí důraz na koncept zplnomocnění, a diskutovat výchozí zjištění těchto teoretických tvrzení na základě obsahové analýzy.
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.