Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 12

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
Wyszukiwano:
w słowach kluczowych:  bioetika
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
EN
The article reflects current discourse concerning the identity of the unborn life in the context of modern bioethics in the mirror of the ideal prevailing in this debate – the ideal of personal autonomy. In the sore spots of the entire discourse then reveals the need for a new understanding of the idea of subjective identity which would be liberated from the capture of the paradigm of natural science. My article tries to suggest one way of such new comprehension of identity which we can find in phenomenological-hermeneutical philosophy of Paul Ricoeur whose concept of narrative identity I will present as the understanding of selfhood which brings new perspective to bioethical discourse dealing with personal identity and autonomy as well.
CS
Článek se zamýšlí nad patovou situací diskurzu uvnitř bioetiky týkající se identity nenarozeného života v jejím spojení s ideálem osobní autonomie. V bolavých místech celého diskurzu pak odhaluje potřebu nového pojímání myšlenky subjektivní identity, která by mohla být uvolněna z mezí paradigmatu přírodních věd i spojení s tradicí cogito. Jako možné východisko pak nabízí dimenzi fenomenologicko-hermeneutické filosofie Paula Ricoeura, jehož koncept narativní identity je novou perspektivou i pro bioetický diskurz věnující se fenoménu subjektivní identity respektive autonomie.
2
Content available remote Psychoterapie a právo
100%
EN
The paper presents a detailed legal analysis of psychotherapy and psychotherapists under the applicable law in the Czech Republic. The attention is paid to various types of psychological and similar services on the market. The overview of the psychological professions in the legal point of view is also included in the paper.The conclusion of the paper is that the psychotherapy is one of the health services which falls under the medical law regulation, whereby the substantial part of psychotherapy is covered by public health insurance.
CS
Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu. Dílčí část je zaměřena na psychoterapeutický pohovor při klinických vyšetřeních ve zdravotních službách. Další část příspěvku je věnována podrobnému právnímu rozboru zdravotnické legální výhrady. Autor dospívá k právnímu závěru, že poskytování psychoterapie podléhá režimu zdravotních služeb podle zdravotnického práva. Další dílčí právní pohled je zaměřen na omezené používání profesního označení psychoterapeut podle českého zdravotnického práva, tzn. pouze u psychiatrů se vzděláním v psychoterapii nebo u jiných lékařů s tímto vzděláním či u klinických psychologů. Nedílnou součástí příspěvku je právní otázka jiných působení na duševní zdraví, nežli psychoterapeutických. Jedná se o veřejnoprávně volný prostor pro pastorální medicínu nebo přírodní léčitelství, popřípadě další podobné činnosti. Závěr práce spočívá v tom, že psychoterapie podle českého práva patří mezi zdravotní služby, které jsou vyhrazeny podle zdravotnického práva. Podstatná část psychoterapie je přitom hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
3
Content available remote Dvě úrovně normativního hodnocení v bioetice s ohledem na principialismus
100%
EN
In this paper, we examine the extension of the concept of normative and non-normative ethics in principlism. We draw on the eighth edition of Principles of Biomedical Ethics by Tom L. Beauchamp and James F. Childress. We point out the problem of the vagueness of the definition of the theory of principlism. We present the basic concepts and point out their criticisms. As well, we briefly present their possible defenses. We then offer our own interpretation of the critique of principlism on the basis of which we offer a compromise account of the dual process of normative evaluation in bioethics. We illustrate this conception by distinguishing between manifest and latent uses of normative evaluation. We argue that manifest evaluation is apparent and is concurrent with the principialist grasp of normative ethics. We further argue that latent evaluation is a manifestation of non-normative ethics. We do not regard such dual normative evaluations as necessarily simultaneous processes and argue that there may be discrepancies. We therefore conclude our paper by pointing out that all medical subjects are subject to this double evaluation. We note that there may be situations where a medical subject may be considered both moral and amoral at the same time.
CS
V této práci se zabýváme rozšířením konceptu normativní a nenormativní etiky v principialismu. Vycházíme z osmé edice Principles of Biomedical Ethics od Toma L. Beauchampa a Jamese F. Childresse. Poukazujeme na problém nejasnosti vymezení teorie principialismu. Předkládáme základní koncepty a upozorňujeme na jejich kritiku. Stejně tak v krátkosti předkládáme jejich možnou obhajobu. Dále nabízíme vlastní interpretaci kritiky principialismu, na základě které nabízíme kompromisní úvahu o dvojím procesu normativního hodnocení v bioetice. Tuto koncepci ilustrujeme na odlišení manifestního a latentního použití normativního hodnocení. Tvrdíme, že manifestní hodnocení je zjevné a je souběžné s principialistickým uchopením normativní etiky. Dále tvrdíme, že latentní hodnocení je projevem nenormativní etiky. Takové dvojí normativní hodnocení nepovažujeme za nutně souběžné procesy a tvrdíme, že může docházet k diskrepancím. Naší práci proto uzavíráme upozorněním, že všechny medicínské subjekty jsou vystavovány tomuto dvojímu hodnocení. Upozorňujeme, že mohou nastávat situace, kdy může být zdravotnický subjekt považován současně za morální i amorální.
4
100%
EN
Respect for patientʼs autonomy is a key requirement of every ethical and legal codes. But what does it mean, autonomy? What concept of autonomy shall we choose? In modern bioethics, two concepts of autonomy dominate. The first is the so-called default theory created by Tom Beauchamp and James Childress, the second is the so-called split-level autonomy theory, sometimes referred to as the theory of authenticity. The first concept is derived from the concept of negative autonomy, the second is the idea of a positive interpretation of this word. The proven thesis of this article is that respect for that patient default autonomy is a necessary but not sufficient condition for an ethical relationship between the doctor and the patient. Respect for patient authenticity on the other hand cannot be a necessary condition for this ethical relationship, but it should be the ideal that a physician should seek to achieve, the moral of aspiration. Choosing one of these two concepts of autonomy has also key impact on the theory of informed consent, which will be proved as well.
CS
Respekt k autonomii pacienta je klíčovým požadavkem plynoucí ze současných etických i právních kodexů. Není však zcela jisté, jaký koncept autonomie má být zvolen. Z toho plyne řada nejasností i pro teorii informovaného souhlasu. V současné moderní bioetice dominují dvě koncepce autonomie. První je tzv. defaultní teorie vytvořená Beauchampem a Childressem, druhá je tzv. teorie stupňovité autonomie, někdy nazývaná jako teorie autenticity. První koncepce je odvozena od koncepce tzv. negativní autonomie, druhá naopak předpokládá pozitivní výklad tohoto slova. Prokazovaná teze tohoto článku je ta, že respekt k tzv. defaultní autonomii pacienta je nutnou, nikoliv však postačující podmínkou pro etický vztah lékaře a pacienta. Respekt k stupňovité autonomii pacienta naopak nemůže být nutnou podmínkou pro etický vztah lékaře a pacienta, nicméně je klíčem pro dosažení tzv. morálky aspirace, ideálu, který by se měl lékař snažit dosáhnout. Výběr konceptu autonomie má pak zásadní dopady i na teorii informovaného souhlasu.
5
Content available remote Informovaný souhlas u osob se sníženou schopností rozhodování
80%
EN
This article deals with the issue of competence of so-called vulnerable persons and the possibility of making valid informed consent. The theory of competence is here perceived as a task oriented competence. Subsequently, the capacity of the patient to give informed consent is analyzed. Here, the difference between the so-called general competence and specific competence is analyzed, as well as the difference between degree conception of competence and threshold conception of competence. The relation between competence and consequences of performed medical procedure is also specified. Finally, the article describes how these theoretical approaches are reflected in medical as well as legal practice.
CS
Tento článek se zabývá problematikou kompetence tzv. vulnerabilních osob a možnosti učinit validní informovaný souhlas. V článku je řešena nejprve teorie kompetence, která je vnímaná jako kompetence k plnění určitého úkolu (task oriented competence). Následně je rozebírána přímo kompetence pacienta k udělení informovanému souhlasu. Rozebrán je rozdíl mezi tzv. obecnou kompetencí a specifickou kompetencí, dále rozdíl mezi stupňovitou kompetencí a kompetencí hraniční. Specifikován je i poměr mezi kompetencí a následky provedeného zdravotního výkonu. Konečně je pak popsáno, jak se tyto teoretické přístupy odrážejí do medicínské, ale i právní praxe.
6
Content available remote Revitalizace Hippokratovy přísahy?
80%
EN
Topicality of the Hippocratic oath is closely related to its usage to solve dilemmas in the contemporary medical practice. The vast amount of published literature clearly shows that the Hippocratic oath issue remains popular despite different forms of characterization. Information retrieval results were supplemented with questionnaire research on ethical dilemmas of current domestic medical practice as defined by the physicians themselves. The conducted research outcomes comprised a total of 36 dilemmas. The most frequent were dealing with the delivery of expensive care, treatment of old age seniors, euthanasia, and excessive paperwork. Each dilemma was then analyzed in details in order to assign respective basic ethical principles. The most frequently assigned principle was equity followed by nonmaleficence and autonomy. The research has confirmed that particularly older patients represent a risk and endangered group. Contemporary ethical problems in medicine are rather complex, but deontological substantiation of the ethical standards contained in the Hippocratic oath can offer an efficient support to eliminate causes of medical errors. The Hippocratic oath and revitalization of its cornerstones could become an important tool to prevent extinction of ethical behaviour when solving a wide range of ethical dilemmas, not only in medicine.
CS
Aktuálnost Hippokratovy přísahy souvisí s možností jejího využití při řešení dilemat současné lékařské praxe. Z rešerší vyplývá, že téma Hippokratovy přísahy je i v dnešní době populární, i když rozličně charakterizované. Výstupy z rešerší byly doplněny výzkumem etických dilemat současné tuzemské lékařské praxe, jak je definují samotní lékaři. Z dotazníkového šetření vyplynulo celkem 36 dilemat, ta nejčetnější se dotýkala volby komu poskytnout drahou péči, léčby seniorů ve vysokém věku, eutanázie a nadbytečné administrativy. Každé dilema bylo podrobeno analýze, za účelem přiřazení základního etického principu, jehož se majoritně dotýká. Nejčastěji přiřazeným principem byl princip spravedlnosti, ve střední a stejné míře principy nonmaleficence a autonomie. Výzkum prokázal, že zvláště starší pacienti jsou rizikovou a ohroženou skupinou. Současné etické problémy v medicíně jsou složité, avšak deontologické zdůvodnění etických norem, se kterým pracuje i Hippokratova přísaha, může nabízet oporu před zásadním pochybením lékařů. Hippokratova přísaha a revitalizace jejích základních principů, by mohly být jedním z důležitých nástrojů k zažehnání nebezpečí absence etického jednání při řešení veškerých etických dilemat nejen v medicíně.
EN
The article is focused on the analysis of the approach of particular foreign legal orders (Germany, USA) as well as the Czech legal order and the DCFR project to the issue of the extent of disclosure of risk information. The article also seeks to answer the question whether or not it is possible and appropriate to define the extent of disclosure of risk information specifically and if so, how.
CS
Článek se zaměřuje na analýzu přístupu vybraných zahraničních právních řádů (Německo, Spojené státy americké), českého právního řádu a projektu DCFR k problematice rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou. Článek se rovněž snaží zodpovědět otázku, zda je vůbec možné a vhodné rozsah rizik, o nichž je třeba pacienta informovat, konkrétně vymezit, a pokud ano, jakým způsobem.
8
Content available remote Informovaný souhlas : morální kouzlo a přenos informací
80%
EN
This article deals with the institute of informed consent, a fundamental legal and ethical institute in the field of medicine. Its etymology, ontological status, its normative power and, finally, its character as a communication act are studied. The text shows that informed consent is a communicative act - not just an inner mental state and that it has significant normative power. This normative power is manifesting itself only when certain conditions are met: sufficient disclosure, sufficient understanding, voluntariness and competence of the patient.
CS
Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny. Zkoumána je jeho etymologie, jeho ontologický status, jeho normativní síla a konečně i jeho charakteru jako komunikačního aktu. Text má prokázat tezi, že informovaný souhlas je komunikačním aktem - nikoliv pouhým mentálním stavem - který má za určitých podmínek normativní sílu. Tato normativní síla se plně projeví pouze v případě splnění základních podmínek: dostatečného poučení, dostatečného porozumění, svobodné a vážné vůle a kompetence pacienta.
9
Content available remote Způsobilost nezletilých udělit souhlas s poskytováním zdravotních služeb
80%
EN
This article is focused on the examination of the law concerning medical treatment of minors, that is, persons under the age of 18. The first part of this article discusses whether persons under the age of 18 may be regarded as being capable of consenting to medical treatment and the problem of the maturity. Further this article brings short comparative overview of the laws concerning medical treatment of minors in different countries. And finally the last part analyzes the capacity to consent of the minors under the current Czech laws.
CS
Tento článek se zabývá problematikou způsobilosti nezletilých k udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. První část článku se věnuje problematice posouzení vyspělosti nezletilých a jejich schopnosti činit samostatná rozhodnutí. Dále článek přináší krátkou komparativní část, která v obecné rovině popisuje přístupy jednotlivých států k problematice udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. Následně je pak analyzována česká právní úprava způsobilosti nezletilých k udělení souhlasu s poskytováním zdravotních služeb a důsledky této úpravy pro praxi.
10
Content available remote Dříve vyslovená přání (advance directives). Právní a etické úvahy
80%
EN
This article deals with advance directive and some legal and ethical issues associated with them. Its main purpose is to show some problems which haven´t been solved in Czech professional literature. The first part of this article summarizes terminology and history of this medical institute. Three models of advance directives are mentioned as well - living will, substitute decision-making and values history. The second part summarizes Czech legislation and its development. The last part speaks about some crucial ethical and legal issues associated with advance directives.
CS
Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře nebyly řešeny. V první části je shrnuta užívaná terminologie a historie institutu. Kromě toho jsou zmíněny tři modely dříve vyslovených přání, tzv. living will, substitute decision-making (rozhodování zvoleným zástupcem) a konečně tzv. values history (historie hodnot pacienta). Ve druhé části je shrnuta úprava v České republice. Ve třetí se pak článek zabývá konkrétními právními a etickými problémy.
11
Content available remote Odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí
80%
EN
Compensation for non-economic damage of the secondary victims presents in many countries very controversarial topic. This paper analyses the basic problems connected with this institute and provides comparative overview of compensation in different countries. Subsequently describes this article legal position in the Czech Republic.
CS
Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.
12
Content available remote Eutanazie a klasický hedonismus
70%
EN
The overall aim of the article “Hedonism and Euthanasia” is to illustrate the complex interplay between hedonism as a theory of welfare and the problem of the rationality of suicide, assisted suicide and euthanasia. The article is divided into three parts. In the first part, it provides a succinct description of hedonism culminating in the definition of standard hedonism. The second part deals with the problem of whether death can in some (exceptional) circumstances represent a rationally justifiable choice. The third and final part combines consequentialism with standard hedonism, obtaining standard utilitarianism, and sets forth a straightforward argument for the conclusion that assisted death might be an ethically acceptable (even obligatory) choice. However, hedonism is shown to be an inadequate theory of good life and, consequently, the ethical argument for assisted death is rejected.
CS
Hlavním cílem článku Hedonismus a eutanazie je ilustrovat komplexní vztahy mezi hédonismem jako teorií welfare a problémem racionality sebeusmrcení, asistovaného sebeusmrcení a eutanazie. Článek je rozdělený na tři části. První část přináší stručný popis hédonismu a vrcholí definicí standardního hédonismu. Druhá část se věnuje problému, zda smrt může v některých (výjimečných) situacích představovat racionálně ospravedlnitelnou volbu. Třetí a konečná část spojuje konsekvencialismus s tradičním hédonismem do standardního utilitarismu a předkládá přímý argument ve prospěch závěru, že asistovaná smrt může být eticky přijatelnou (dokonce povinnou) volbou. Ukazuje však, že hédonismus není adekvátní teorií dobrého života, a proto nakonec etický argument ve prospěch asistované smrti odmítá.
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.