Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Ein altniederländisches Triptychon mit elegischem Gedicht im Schloss Lednice (Eisgrub)

100%

Martens D.

Umění (Art)

|

2018

|

tom 66

|

nr 4

296-312

EN

In the Castle of Lednice there is a Netherlandish triptych dated on the frame to 1494. The work can be ascribed to the workshop of the Antwerp painter Quinten Massys. On the central part is a copy of the romanesque painting Madonna del Aracoeli from the late 11th century. On the side wings there is a Latin text presenting the Seven Sorrows of the Virgin Mary. The Lednice Triptych is thus linked to a religious phenomenon discussed at present in a number of publications. This is the collective honouring of the Seven Sorrows of Mary, the origins of which can be found in the Netherlands around 1492. The new cult was based on a wide network of brotherhoods open both to laymen and clerics. In the first brotherhoods, founded in 1492, homage to the Madonna del Aracoeli was highly popular. It was considered to be the oldest depiction of the Virgin Mary and to be the work of St Luke. Quinten Massys created a variant of this icon, very probably around 1494, which he attuned to the Transalpine Early Renaissance. Copies of the modernised variant were preserved, for instance, in Bruges, Munich and Pisa. The Lednice copy is undoubtedly the oldest of these and is also the only one with side wings and inscriptions. The text is most probably from the Flemish priest Jan van Coudenbergh and appears in various publications of the printed handbooks of the brotherhoods. The aesthetic dimension of the text, however, has not yet been recognised. This is an elegiac poem, in which six verses of six feet alternate with six verses of five feet. This poetic form, known as the elegiac distichon, was used by Roman poets such as Ovid. The Madonna on the central part of the triptych and the poem on the side wings evidently follow a similar aesthetic. In both the painting and the text there is a clear effort to create a christian retable based on ancient examples from a time still pagan. It appears that the Lednice Triptych was the forerunner of the book publication of The Life of the Virgin by Albrecht Dürer from 1511. Here, too, the accompanying verses of the Benedictine monk Benedictus Chelidonius, who is presented as the co-author alongside the artist on the title page, take the form of elegiac couplets. Just like the buildings in ancient style in the background of the scenes, these texts must also be perceived as an intrinsic part of Dürer’s woodcuts.

CS

Na zámku v Lednici se nachází nizozemský triptych datovaný na rámu do roku 1494. Dílo lze připsat dílně antverpského malíře Quintena Massyse. Na středním křídle je kopie milostného obrazu Madonny del Aracœli z pozdního 11. století. Na bočních křídlech se nachází latinský text představující Sedm bolestí Panny Marie. Lednický triptych tak souvisí s náboženským fenoménem, jímž se v současnosti zabývá řada publikací. Jde o kolektivní uctívání Sedmi Mariiných bolestí, jehož počátky je možné hledat v Nizozemí kolem roku 1492. Nový kult se opíral o širokou síť bratrstev otevřených laikům i klerikům. U prvních bratrstev, založených roku 1492, měla úcta k Madonně del Aracœli velkou oblibu. Byla považována za nejstarší zpodobnění Marie a za dílo sv. Lukáše. Quinten Massys vytvořil velmi pravděpodobně kolem roku 1494 variantu této ikony, již přizpůsobil raně renesančnímu Záalpí. Kopie modernizované varianty se dochovaly mimo jiné v Bruggách, Mnichově a v Pise. Lednický exemplář je bezpochyby nejstarším z nich a je také jediným s bočními křídly s nápisy. Text nejspíš pochází od vlámského kněze Jana van Coudenbergha a objevuje se v nejrůznějších vydáních tištěných příruček bratrstev, jeho estetická funkce však zatím dosud nebyla rozpoznána. Přitom jde o elegickou báseň, v níž se střídá šest veršů o šesti stopách se šesti verši o pěti stopách. Tuto básnickou formu, tzv. elegické distichon, užívali římští básníci, například Ovidius. Madona na středním křídle triptychu i báseň na křídlech bočních sledují zjevně podobnou estetiku. Jak u obrazu, tak u textu je patrná snaha o vytvoření křesťanského retáblu, vycházejícího z antických předloh doby ještě pohanské. Zdá se, že lednický triptych byl předzvěstí knižního vydání Mariina života od Albrechta Dürera z roku 1511. I zde mají doplňující verše benediktinského mnicha Benedikta Chelidonia, který je vedle umělce uváděn jako spoluautor na titulní straně, formu elegického dvojverší. Tak jako antikizující stavby v pozadí výjevů je třeba i tyto texty vnímat jako nedílnou součást Dürerových dřevorytů.

2

Para obrazów retabulum ołtarzowego ze scenami legend o św. Mikołaju w zbiorach Muzeum Książąt Czartoryskich w Krakowie

36%

Chełmecka P.

Folia Historica Cracoviensia

|

2017

|

tom 23/2

121-156

PL

W kolekcji Muzeum Książąt Czartoryskich w Krakowie znajduje się para skrzydeł retabulum ołtarzowego przedstawiających wątki hagiograficzne związane ze św. Mikołajem z Bari. Do zbiorów trafiły z miejscowości Rzepiennik Biskupi, położonej w okolicach Krosna. Stanowią przykład późnogotyckiego malarstwa tablicowego powstającego w prowincjonalnych warsztatach małopolskich w pierwszej połowie XVI wieku. Sceny Ocalenie rozbitków na tonącym statku oraz Biczowanie posągu św. Mikołaja ukazane na owych skrzydłach, odnoszą się do cudotwórczej działalności św. Mikołaja. Ich pierwowzorem był zapewne tekst Złotej Legendy Jakuba de Voragine, cieszący się od XIII wieku wielką popularnością i stanowiący źródło częstych inspiracji ikonograficznych. Obrazy, pochodzące najprawdopodobniej z nieistniejącego retabulum św. Mikołaja, pod względem stylowym przyporządkować można kręgowi Warsztatu Mistrza Tryptyku z Klimkówki, którego działalność związana jest z Krosnem i okolicami. Twórcą łączonym z tą pracownią jest malarz Andrzej działający w Krośnie w pierwszej połowie XVI wieku. Jego dorobek charakteryzują wpływy między innymi malarstwa i grafiki południowoniemieckiej, z którymi najprawdopodobniej zetknął się w środowisku krakowskim.

EN

The collection of The Princes Czartoryski Museum in Krakow includes a pair of wings form a winged retable depicting hagiographical threads connected with the person of St. Nicholas of Bari. The artwork was brought to the museum from Rzepiennik Biskupi, a village situated near Krosno. The wings constitute an example of late Gothic tabular painting, manufactured in provincial workshops of Little Poland in the 1st half of the 16th century. The scenes Salvaging the castaways from the shipwreck and Whipping of the statue of St. Nicholas depicted on the aforementioned wings refer to the miracle-working activity of St. Nicholas. Most probably the author drew inspiration from the text of The Golden Legend by Jacob de Voragine – the text, which was very popular from the 13th century and which was frequently a source of hagiographical inspirations. The paintings, most probably deriving from the nonexistent retable of St. Nicholas, in terms of stylistics can be assigned to the circle of the Workshop of the Master of Triptych from Klimkówka, whose work is connected with Krosno and its neighbourhood. Andrzej, working in Krosno in the 1st half of the 16th century, is a painter consociated with this workshop. His works typify, among others, influences of the South-German painting and engraving, which he encountered most probably in the Krakow community.

3

Неоромантична героїка в поемах Лесі Українки

36%

Радишевський Р.

Studia Polsko-Ukraińskie

|

2016

|

tom 3

69-79

EN

The present article analyses the lyric and epic poetry of Lesya Ukrainka. Emphasis is put on the fact that all the works of the poet reveal her epic talent, but that the transition to lyric and epic, with the introduction of dramatic moments, and dialogues, gave the poems a tragic, dramatic perception of the world with a clear lyrical colour. The ideas of asceticism, sacrifice for the humankind and the establishment of justice, love of country is defined as one of the leading characteristics of Lesia Ukrainka. It is concluded that the poet was constantly in the international sphere, as she called for justice, brotherhood, freedom – as the highest ideals of peaceful coexistence of nations.