Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století

100%

Sehnal J.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

tom 54

|

nr 4

377-440

EN

he study is devoted to the music at the monastery of Augustinian Canons in Šternberk (founded in 1371, closed in 1784) at the time of its greatest flourishing in the eighteenth century. The Latin annals of the Šternberk canonry are the main source for its history. This study presents information primarily about monophonic and polyphonic liturgical music and its specifications (plainchant was sung mainly by the canons – about 20 – while “figural music”, i.e. more elaborate musical settings including instruments, was performed by lay musicians who were also responsible for music on secular occasion such as visits and celebrations and during Carnival) and about the instrument collection and the period repertoire (the only preserved source with musical notation is a gradual dated to the years 1752–1755). Attention is also devoted to some musical events outside of the monastery and to military music during the war with Prussia.

CS

Studie Jiřího Sehnala je věnována augustiniánskému klášteru ve Šternberku na Moravě v 17. a 18. století. Autor se zde věnuje hudebnímu provozu zdejšího kůru, provozovanému repertoáru a dochovaným zmínkám o konkrétních událostech až do zrušení kláštera při reformách císaře Josefa II. v roce 1784. Druhá část studie je pokračováním textu z Hudební vědy, roč. 52, č. 3-4 (2015), s. 245-272.T

2

At the Crossroads od European Violin Heritage : The Migration of Prague Violinists throughout Europe from the beginning of the nineteenth century up to the 1880s

100%

Zupančič M.

Hudební věda (Musicology)

|

2018

|

tom 55

|

nr 1

5-40

EN

The phenomenon of extensive migrations of Bohemian musicians across Europe began at the end of the seventeenth century. With the establishment of the Prague Conservatory in 1811, a new and major wave of emigration of Prague violinists emerged. Thus, most of the talented and promising Prague violinists in the first half of the nineteenth century emigrated throughout Europe, mostly within the Habsburg monarchy. They became members of the Estates theater orchestras in Linz, Graz, and Budapest, the Theater on the Vienna River, Leopoldstadt and Josefstadt theaters in Vienna, the Königsstadt Theater in Berlin, and the prestigious Vienna Imperial Opera and Vienna Imperial Music Chapel. In the second half of the nineteenth century the Prague violinists’ roles and their migration routes changed. They still mostly emigrated to the cities within the Austro-Hungarian Monarchy and German Empire, but some of them also settled in the regions of Galicia and Bukovina and in the neighboring Russian Empire and Slovene lands. They were active as concertmasters, violin pedagogues, virtuosos, chamber music promotors and performers, and organizers of musical and cultural life in numerous European cities. They markedly influenced the violin in particular, as well as music development in general, in the second half of the nineteenth century.

CS

Studie Maruši Zupančič je věnována fenoménu pražské houslové školy v uvedeném časovém období. Autorka se zaměřuje houslisty, kteří působili v zahraničí. Vedle konkrétních osobností včetně sledování jejich životních osudů a působišť však věnuje pozornost rovněž vlivům, které vedly k odchodu těchto hráčů mimo české země do ostatních zemí. Stranou nezůstává ani dobová reflexe, díky které se dozvídáme o velkém věhlasu, jemuž se mnozí z českých houslistů těšili.

3

Hudba na českokrumlovském zámku v létě roku 1780 : (den v životě Antonína Jünglinga, schwarzenberského hudebníka a úředníka)

100%

Voříšek M.

Hudební věda (Musicology)

|

2018

|

tom 55

|

nr 2

117-142

XX

The article is based on a lengthy report by Anton Johann Jüngling on his own activities on 12 August 1780; Jüngling was at the time the Schwarzenbergs’ music director and also a highly placed official. This unique historical source affords a very detailed look at Jüngling’s daily life as a person and a professional, and in combination with other sources, it also enables the creating of a quite detailed picture of the musical events at the Schwarzenberg court over a period of just under two weeks, when the Schwarzenbergs were staying in Český Krumlov with their guests. The musical activities included theatrical performances, a ball, a private concert with repertoire consisting of orchestral arrangements of music from singspiels currently being performed (Die schöne Schusterin and Die abgeredte Zauberey), and accompaniment for worship services. The study documents that the musicians at the princely court were able to secure the music for most of these occasions, and that they were supplemented or substituted for as needed by hired musicians from the town or the military.

4

Quoting, Rethinking and Copying: A Few Remarks on the Tradition of the Monophonic Cantio in Central Europe

84%

Ciglbauer J.

Hudební věda (Musicology)

|

2014

|

tom 51

|

nr 1-2

21-32

XX

Studie se zabývá vývojem a geografickým putováním repertoáru jednohlasých cantií ve střední Evropě v 13. - 15. století.

5

The Organists of Leipzig's Royal Catholic Chapel: 1719-1756

84%

Stockigt J. B.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

tom 53

|

nr 2-3

161-176

XX

Studie Janice B Stockigt se zabývá hudebníky, kteří působili na postu varhaníků v královské kapli v Lipsku během uvedeného časového období. Na jejich příkladu dokumentuje, že takové působiště bylo jednou z cest k vzestupu v hierarchii drážďanské dvorní hudby i pro hudebníky, přicházející z Čech.

6

Bedřich Smetana a Riegrova rodina

84%

Pospíšil M.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

tom 54

|

nr 2

179-200

XX

Studie Milana Pospíšila se zabývá kontakty mezi hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou a Františkem Ladislavem Riegerem s jeho rodinou. Rieger byl vůdčí postavou politického života v době českého národního obrození. Pospíšil v této studii podrobuje kritice tradiční pohled na tyto dvě osobnosti jako na nepřátele, jak jej vykládal Zdeněk Nejedlý, a s pomocí archivních dokumentů představuje ideologického nánosu prostý výklad vztahu těchto dvou osobností.

7

Johann Alois Lamb - život a dílo vrchlabského kantora : (Část první)

84%

Michl J.

Hudební věda (Musicology)

|

2014

|

tom 51

|

nr 3-4

297-317

XX

Studie se zabývá Lambovými osudy a přibližuje život a dílo zapomenutého kantora z podkrkonošského regionu.

8

Ludvík Rittersberk: Die Brüder. Edice a překlad libreta : Jaroslav ze Šternberka a bitva s Tatary u Olomouce v operním hávu

84%

Fránek M. , Kopecký J. , Reittererová V.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

tom 54

|

nr 1

25-70

XX

Studie Michala Fránka, Jiřího Kopeckého a Vlasty Reittererové je věnována opernímu dílu "Die Brüder" českého hudebního skladatele Ludvíka Rittersberka (též Ludwig Ritter von Rittersberg, 1809-1858). Vedle historie vzniku tohoto díla se autoři zaměřují především na jeho dějovou linii, která inspiračně vychází z Rukopisu královédvorského, a libreto opery. Jeho úplná edice se souběžným českým překladem je také součástí tohoto textu.

9

Anton Grams berichtet an Gustav Großmann, Mozart schriebe eine neue Oper

84%

Jonášová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

tom 53

|

nr 1

29-54

XX

Studie Milady Jonášové se zabývá nově objeveným dopisem hudebníka a kopisty Antona Gramse (1752-1823) řediteli německé divadelní společnosti Gustavu Friedrichu Wilhelmu Grossmanovi (1743-1796), jejich vzájemnými kontakty vůbec a provedeními oper hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta v Grossmannově produkci.

10

K recepci hudby Johanna Sebastiana Bacha v Praze - provedení druhého Kyrie ze Mše h-moll v roce 1845

84%

Kovačević T.

Hudební věda (Musicology)

|

2014

|

tom 51

|

nr 3-4

319-352

XX

Studie se zabývá provedením části Bachovy Mše h moll v širších dobových v souvislostech a věnuje se rovněž obecným snahám o udržení polyfonie a kvalitní kirchenmusik v první polovině 19. století.

11

Pasquale Bondini before Mozart

84%

Niubó M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 3-4

317-330

XX

Studie Marca Niubo se zabývá osobností italského pěvce a operního impresária Pasquale Bondiniho, který působil mimo jiné také v Praze, kde byl jako ředitel divadla u pražských úspěchů oper Wolfganga Amadea Mozarta.

12

Postava barda z Rukopisu královédvorského poprvé v české opeře : Josef Leopold Zvonař: Záboj (1859-1862) : Rozbor opery s edicí libreta

84%

Fránek M. , Kopecký J.

Hudební věda (Musicology)

|

2017

|

tom 54

|

nr 3

245-288

EN

This study is devoted to analysis and an edition of the libretto to the opera Záboj by the Czech composer and music theorist Josef Leopold Zvonař (1824–1865), composed to a libretto by the writer Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883). The subject matter is taken from the poem Záboj, which is in turn from the Dvůr Králové Manuscript, a supposedly medieval text that was “discovered” in 1817 by Václav Hanka. This literary forgery, together with the Zelená Hora Manuscript, is a specifically Czech manifestation of European Ossianism, profoundly influenced Czech culture and society. It is here that the figure of the bard makes its first appearance in Czech opera – a singer and warrior who leads an uprising against German conquerors. The work has never been performed as a whole, but it represents a noteworthy documentation of the efforts to achieve a Czech national style before the arrival of Bedřich Smetana.

CS

Studie Michala Fránka a Jiřího Kopeckého je věnována analýze libreta opery Záboj od hudebního skladatele Josefa Leopolda Zvonaře (1824-1865); autorem libreta je Alois Vojtěch Šmilovský (1837-1883). Námět pochází z Rukopisu královédvorského, jednoho Hankových padělků "objeveného" v roce 1817. Analýza se zabývá významovým výkladem libreta v kontextu specificky české manifestace v rámci národního obrození. Zvonařovo dílo je prvním operním zpracováním tohoto literárního námětu a poprvé též pracuje s postavou barda. Zajímavostí je, že opera zatím nebyla nikdy provedena jako celek. Součástí studie je edice libreta.

13

Vídeňské singspiely v Českém Krumlově : K divadelnímu životu schwarzenberského dvora na sklonku 18. století

84%

Voříšek M.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

tom 53

|

nr 2-3

187-222

XX

Studie Martina Voříška se zabývá inscenacemi německých vídeňských singspielů na divadelní scéně schwarzenberské rezidence v Českém Krumlově, včetně zmapování dochovaných divadelních kulis.

14

Prague, September 1st, 1816: Premiere of Louis Spohr's Faust : A documentary study

84%

Freemanová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2016

|

tom 53

|

nr 2-3

223-234

XX

Studie Michaely Freemanové se zabývá okolnostmi premiéry prvního Spohrova významného jevištního díla, kterým byla opera Faust, kterou nastudoval Carl Maria von Weber během svého pražského působení.

15

Hudba u řeholních kanovníků sv. Augustina na Moravě v 17. a 18. století, část 1. - Olomouc

84%

Sehnal J.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 3-4

245-272

XX

Studie Jiřího Sehnala se zabývá hudebním životem v augustiniánském klášteře u Všech svatých v Olomouci v době baroka a osvícenství.

16

Nové poznatky o životě varhaníka Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou Františka Josefa Dollhopfa (1695-1743)

84%

Veverka K.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 2

158-162

XX

Studie Karla Veverky se zabývá osobností varhaníka Franitška Josefa Dollhopfa, který působil na významném hudebním kůru kostela sv. Františka u pražských křižovníků na Starém Městě, a podstatně doplňuje novými informacemi pohled na jeho životní osudy.

17

The Reception on the Oeuvre of Composers Active at the Court of Rudolf II in Prague in the Contemporaneous Musical Repertoire of Historical Upper Hungary

84%

Hulková M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 2

133-157

XX

Studie Marty Hulkové se zabývá rozšířením repertoáru hudební skladatelů na pražském dvoře císaře Rudolfa II. v historickém prostoru Horních Uher v době jeho vlády.

18

K okolnostem vzniku Slavnostního zpěvu, op. 113, Antonína Dvořáka

84%

Hallová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 3-4

343-364

XX

Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách.

19

Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války

67%

Sehnal J.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 1

55-78

XX

Studie Jiří Sehnala se zabývá rukopisným inventářem z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové a na jeho základě se také věnuje otázkám prolínání katolického a evangelického hudebního materiálu na Moravě v první polovině 17. století.

20

" Intonazioni degli Ebrei" from Benedetto Marcello's Estro poetico-armonico in Prague in 1729

67%

Jonášová M.

Hudební věda (Musicology)

|

2015

|

tom 52

|

nr 1

5-54

XX

Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka.