Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: politický liberalismus

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Rozumnost a konsensus : čtvrtstoletí „Politického liberalismu“

100%

Cíbik M.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2020

tom 68

nr 2

223-242

The article critically analyzes the two argumentative steps on which the later work of John Rawls, that is “political liberalism”, stands. The first step is to give up on role of truth in public debate and replace it with “reasonableness”. The second step is an attempt to base the principles of justice on ideas “implicit in a democratic society”. Both of these steps are a reaction to the heterogeneity of modern societies and should facilitate the achieving of a social consensus that would transcend the plurality of opinion. This approach stands on the philosophical foundations of a concept of politics. However, Rawls’ carrying out of these two steps is problematic. Despite his efforts toward a “pure procedural” theory, the postulating of strong content assumptions regarding the concept of a person and social cooperation cannot be avoided. These then play a key role in his theory, although Rawls isn’t able to convincingly justify them. The article in this way presents an internal criticism of political liberalism.

Článek kriticky analyzuje dva argumentační kroky, na kterých stojí pozdní filosofie Johna Rawlse, tedy „politický liberalismus“. Prvním z nich je rezignace na roli pravdy ve veřejné diskusi a její nahrazení „rozumností“ [reasonableness]. Druhým krokem je pokus o založení principů spravedlnosti na idejích „implicitně obsažených v demokratické společnosti“. Oba tyto kroky jsou reakcí na různorodost moderních společností a mají umožnit dosažení společenského konsensu, který by transcendoval názorovou pluralitu. Rawlsovo provedení těchto dvou kroků je však problematické. Navzdory snaze o „čistou procedurální“ teorii se nedokáže vyhnout postulování silných obsahových předpokladů týkajících se koncepcí osoby a společenské spolupráce. Ty následně hrají klíčovou roli v jeho teorii, ačkoli je Rawls nedokáže přesvědčivě zdůvodnit. Článek tedy prezentuje interní kritiku politického liberalismu.

Der Artikel bietet eine kritische Analyse zweier Argumentationsschritte, auf denen die späte Philosophie von John Rawls, d. h. der „politische Liberalismus“ steht. Der erste ist die Kapitulation vor der Rolle der Wahrheit und deren Ersetzen durch die „Vernünftigkeit“ [reasonableness] in der öffentlichen Diskussion. Der zweite Schritt ist der Versuch, die Grundsätze der Gerechtigkeit auf „in demokratischen Gesellschaften implizite“ Ideen zu begründen. Beide Schritte stellen eine Reaktion auf die Verschiedenartigkeit der modernen Gesellschaften dar und sollen das Erzielen eines gesellschaftlichen Konsenses ermöglichen, in dem die Meinungsvielfalt transzendiert wird. Dieses Konzept steht auf philosophischen Grundlagen der Politikauffassung. Rawls’ Ausführung dieser zwei Schritte ist jedoch problematisch. Trotz der Bemühung um eine „rein prozedurale“ Theorie kommt er nicht umhin, starke inhaltliche Voraussetzung bezüglich der Konzeption von Person und gesellschaftlicher Kooperation zu postulieren. Diese Voraussetzungen spielen anschließend eine Schlüsselrolle in seiner Theorie, obwohl Rawls nicht in der Lage ist, sie überzeugend zu begründen. Der vorliegende Artikel stellt somit eine interne Kritik des politischen Liberalismus dar.

Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu: argumenty neliberálních perfekcionistů

80%

Baroš J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2021

tom 69

nr 2

231-250

The paper examines the relationship between public reason liberalism and one, historically important, conception of illiberal perfectionism. Public reason liberalism has always pursued the backing of various comprehensive doctrines, and therefore the question comes about as to whether it can also succeed in this with perfectionist authors belonging to the Thomistic tradition. Towards this goal, the author first delineates the basic concepts that he analyzes in the article – namely, liberalism, perfectionism and public reason liberalism. He subsequently elaborates in two steps why it is that the representatives of the Thomistic tradition must ultimately reject public reason liberalism. He first notes their critique of the unsatisfactory metaphysical assumptions of liberalism so that he can then break down the problematic relationship between natural law reasons and public reasons. The article offers an answer to the rarely asked question of why the representatives of this alternative tradition ultimately consider public reason liberalism to be unacceptable.

Příspěvek zkoumá vztah liberalismu veřejného rozumu a jednoho, historicky důležitého, pojetí neliberálního perfekcionismu. Liberalismus veřejného rozumu vždy usiloval o podporu ze strany různých komprehensivních doktrín, a proto se nabízí otázka, zda se mu to může podařit také u perfekcionistických autorů patřících k tomistické tradici. Za tímto účelem autor nejprve vymezuje základní pojmy, jež v článku užívá, tj. liberalismus, perfekcionismus a liberalismus veřejného rozumu. Následně ve dvou krocích tematizuje, proč zástupci tomistické tradice musí nakonec odmítnout liberalismus veřejného rozumu. Nejprve si všímá jejich kritiky neuspokojivých metafyzických předpokladů liberalismu, aby následně rozebral problematický vztah přirozenoprávních a veřejných důvodů. Článek nabízí odpověď na nepříliš často tematizovanou otázku, proč zástupci této alternativní tradice vposled považují liberalismus veřejného rozumu za nepřijatelný.