Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Ograniczanie wyników
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 1

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
Wyszukiwano:
w słowach kluczowych:  Bonaventura Pitr
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
EN
The musical inclinations and activities of Benedictine prelates in the 18th cen- tury tend to point to their compliance with society’s overall mindset in the given era, and can thus readily illustrate the process of gradual transformation of Baroque society to one identifying with the age of Enlightenment which was then in the making. Surviving sources in the form of private diaries, correspondence and other types of “ego-documents” make possible the study of this phenomenon on the example of two Benedictine prelates in the Czech lands in the 18th century, Bonaventura Pitr, and Stephan Rautenstrauch. Apart from being a prominent exponent of the social, scholarly and cultural developments in the Czech lands of the time, provost of the Benedictine monastery at Rajhrad Bonaventura Pitr (1708–1764) was in his youth also an active musician (singer and organist) and occasional composer. Throughout Pitr’s lifetime, his musical inclinations went hand in hand with his scholarly pursuits, entailing meetings with protagonists of the contemporary musical scene in the Czech lands. In his contacts with Brno-based Augustinian monk Jeroným Haura, their common interests engendered close friendship whose ultimate manifestation was a Latin elegy abounding in musical motifs, probably authored by Pitr. The second personality whose portrait drawing on his musical activities is outlined here, Stephan Rautenstrauch (1734–1785), the abbot of the twin monasteries of Broumov and Břevnov, was a prominent proponent of the Josephine reforms in their aspects concerning monastic institutions. He was close to the Empress Maria Theresa, and, like Pitr, was in his youth an active musician. His private musical inclinations were focused on the Italian opera production of the time (e.g., Pasquale Anfossi; he was always in touch with the librettist, Pietro Metastasio), and are documented in the form of diary entries from his travels to major European cultural centres (Vienna, Esterháza, Venice and Dresden, among others).
CS
Hudební zájmy a aktivity osobností z řad benediktinských prelátů 18. století mohou ukazovat jejich závislost na tehdejším myšlenkovém paradigmatu společnosti, a tím dobře ilustrovat postupnou přeměnu barokní společnosti ve společnost osvícenskou, která v té době probíhala. Dochované prameny v podobě osobních deníků, korespondence a dalších tzv. ego-dokumentů umožňují sledovat tento fenomén na příkladu dvou benediktinských prelátů českých zemí v 18. století: Bonaventurovi Pitrovi a Stephanu Rautenstrauchovi. Kromě toho, že byl Bonaventura Pitr (1708–1764), probošt benediktinského kláštera v Rajhradě, významnou osobností tehdejšího společenského, vědeckého a kulturního života v českých zemích, byl také ve svém mládí aktivním hudebníkem (zpěvákem a varhaníkem) a příležitostným skladatelem. Po celý Pitrův život se jeho hudební zájmy doplňovaly s jeho vědeckými aktivitami a přinášely mu setkání s osobnostmi tehdejší hudební kultury v českých zemích. S brněnským augustiniánem Jeronýmem Haurou tyto společné zájmy přerostly v blízké přátelství manifestované latinskou elegií plnou hudebních motivů, jejímž autorem je pravděpodobně Pitr. Druhou osobností, jejíž portrét je v souvislosti s jejich hudebními aktivitami načrtnut, představuje Stephan Rautenstrauch (1734–1785), opat broumovsko-břevnovského souklášteří, významný exponent josefínských reforem v rámci klášterních institucí mající blízko k císařovně Marii Terezii, a rovněž jako Pitr v mládí aktivní hudebník. Jeho soukromé hudební záliby byly zaměřeny na tehdejší italskou operní produkci (např. Pasquale Anfossi) – byl také ve styku s libretistou Pietrem Metastasiem – a jsou zachyceny v podobě zápisků z jeho cest po předních evropských kulturních centrech (mj. Vídeň, Esterháza, Benátky, Drážďany).
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.