Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
EN
This article presents an analytical study of several asylum cases on which Czech courts issued rulings between 2007 and 2022. It focuses on exposing the ways in which asylum authorities/courts conceptually treat legal otherness on the basis of incomplete information in the practical context of asylum proceedings. It demonstrates how the judgments of Czech asylum courts deal with the legal differences of countries of origin in evidentiary interpretations of documents, such as transcripts of asylum interviews or country-of-origin information (COI), by reconstructing the conceptual frameworks in which the alterity of the origin countries’ state legal systems and customary law is embedded. It identifies particular evidentiary concepts that do not easily fit into the standard ontology of formal asylum law. In particular, Czech court rulings tend to conceptually frame unconventional legal authorities (like elders, traditional councils) as cultural entities, non-state actors, or private persons, which paradoxically disqualifies them from the ontological possibility of posing (or preventing) a threat to refugees by operating an (in)effective legal system. The article discusses the possibility of applying an alternative of legal-anthropological conceptualisation of unconventional legal authorities, focusing specifically on Afghanistan, Jordan, and Yemen.
EN
Until recently, legal ethnography has been understood as an integral part of legal anthropology and its studies of law in particular societies and cultures. In some older national traditions of European legal ethnology, including the Czech tradition, it has been considered a legal rather than a social science. Recent shifts in the perception of ethnography, which is increasingly understood as an autonomous methodology or a technology of knowledge production, are an opportunity to re-think the specific position of legal ethnography. This paper therefore explores the difference between ethnography as it is understood in the anthropology of law and the new relationship of “law and ethnography” as two autonomous variables. On the basis of several recent legal-ethnographic studies, it also seeks to identify the persistent common denominators of both approaches and attempts to show their possible contribution to the traditional methodology of legal research.
CS
Právní etnografie byla až donedávna chápána jako integrální součást právní antropologie a jejích výzkumů práva uvnitř konkrétních společností a kultur. V některých starších národních tradicích evropské právní etnologie včetně české se však objevuje i její chápání jako jedné z právních spíše než sociálních věd. Nedávné posuny v pojetí etnografie, jež je stále častěji chápána jako autonomní metodologie či technologie produkce znalostí, představují možnost opětovného přehodnocení specifické pozice právní etnografie. Článek proto prozkoumává odlišnost pojetí etnografie v právní antropologii a nového vztahu „práva a etnografie“ jako dvou autonomních proměnných. Na podkladě několika nedávných právně-etnografických výzkumů hledá však také přetrvávající společné jmenovatele obou přístupů a snaží se ukázat jejich možný přínos pro tradičně pojatou metodologii právo-vědného výzkumu.
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.