Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
Wyszukiwano:
w słowach kluczowych:  církev
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
EN
The inquisitorial register of Jacques Fournier, from 1318-25, well known thanks to Montaillou (1975) by Emmanuel Le Roy Ladurie, reaches far beyond the topic of heresy. It encompasses various details about everyday life, including sexuality and more or less ‘alternative’ sexual mores. The analysis of four cases recorded in the register - those of Beatrix of Lagleize, Peter Vidal, Arnold of Verniolles, and Grazida Lizier - not only shows their interesting systems of ethics, but also points to more general matters of method. In this case study, the norm-deviation model displays all its weakness. The sexual mores of these four people are certainly diff erent from the morals required by Fournier, and they form independent systems rather than simple deviations from “official” morals. By its distribution of power and its focus, the norm-deviation model overstates the unity of medieval Christianity
CS
Inkviziční registr Jakuba Fourniera z let 1318-25, dobře známý díky Montaillou, okcitánské vesnici v letech 1294-1324 Emmanuela Le Roy Ladurieho (1975), v sobě zahrnuje mnohem víc, než jen téma hereze. Obsahuje různé detaily o každodenním životě, včetně sexuality a více méně „alternativní“ sexuální morálky. Analýza čtyř případů zahrnutých v registru - Beatrix z Lagleize, Petera Vidala, Arnolda z Verniolles a Grazidy Lizierové - ukazuje nejen jejich zajímavý etický systém, ale odkazuje i k obecnějším otázkám metodologie. V těchto případových studiích model norma-odchylka odhaluje všechny své slabé stránky. Sexuální morálka těchto čtyř lidé je zřetelně odlišná od morálky vyžadované Fournierem, a tvoří nezávislé systémy spíš než prosté odchylky od morálky „oficiální“. Svou mocenskou distribucí a zaměřením model norma-odchylka zveličuje jednotu středověkého křesťanství.
2
Content available remote Hodnocení prorodinné atmosféry mezi mladými věřícími
100%
EN
The article discusses a quantitative study which maps the evaluation of pro-family atmosphere in a church among young believers (from 17 to 30 years). The theoretical background is based on understanding the concept of pro-family atmosphere, the legal base of churches in the Czech Republic with a focus on the Roman Catholic Church and the Silesian Evangelical Church description, the value development of marriage and family in church and secular society and the Christian concept of marriage, family and premarital relations, including their related aspects. The empirical part is based on anonymous surveys by an on-line questionnaire focusing on sociodemographic and religious characteristics, the scale of values (surveyed by the standardized Rokeach Value Survey) and the evaluation of questions about pro-family atmosphere in a church, partner and marriage relationships and sexuality. 262 respondents participated in the research. The obtained data were processed by descriptive statistics, parametric and nonparametric tests. The results indicate different value preferences among believers in relation to their marital status, which is also related to the degree of satisfaction with the pro-family atmosphere. The results confirmed the relation of religious practice and agreement between personal and Christian opinions. In conclusion, it discusses the limits of the research and possible interventions and suggestions for further study.
CS
Článek pojednává o kvantitativní studii zaměřené na zmapování hodnocení prorodinné atmosféry v církevním prostředí mezi mladými věřícími (od 17 do 30 let). Teoretické zázemí se opírá o uchopení pojmu prorodinná atmosféra, právní zakotvení církví v České republice se zaměřením na popis Římskokatolické církve a Slezské církve evangelické a.v., vývoj hodnoty manželství a rodiny v církevní i sekulární společnosti a křesťanské pojetí manželství, rodiny a předmanželských vztahů, včetně jejich souvisejících aspektů. Empirická část vychází z anonymního šetření prostřednictvím online dotazníku se zaměřením na sociodemografické a náboženské charakteristiky, hodnotový žebříček (zjišťován standardizovanou Rokeachovou škálou hodnot) a hodnocení položek týkajících se prorodinné atmosféry v církvi, partnerských a manželských vztahů a sexuality. Výzkumu se zúčastnilo 262 respondentů. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou, parametrickými a neparametrickými testy. Výsledky poukazují na odlišnou preferenci hodnot mezi věřícími v souvislosti s jejich rodinným stavem, který rovněž má vztah k míře spokojenosti s prorodinnou atmosférou. Dále byl prokázán vztah náboženské praxe a shody vlastních názorů s křesťanskými stanovisky. V závěru je pojednáno o limitech práce a případných intervencích či podnětech pro další studie.
3
59%
EN
This study explores the relationship between the metaphysical conception of the Church that can be found in Jan Hus’ treatise De ecclesia, and its possible social realization. The influences of this approach (Wycliffe and Augustine) are looked at, as are the problems that these influences bring with them. Hus’ conception of the church has broad social consequences, because Hus understands the church non-institutionally, i.e. as a collective organism of all who are predetermined for salvation. That is why, according to him, the Church is the pinnacle of all creation. If however we take this conception of the Church and the associated dualism between the Damned and the Church of the Chosen truly for what they are, and add in the eschatological expectation of the end of time and the coming of the Antichrist, then we might expect the revolutionary result of Hussitism. Lastly, the possible areas in which we can see Hus’ potential for broad social reform are shown.
CS
Tato studie se zabývá vztahem mezi metafyzickým pojetím církve, které nalezneme ve spisu Jana Husa O církvi, a jeho možným společenským uskutečněním. Je poukázáno na vlivy tohoto přístupu (Viklef a Augustin) a na obtíže, které tyto vlivy s sebou nesou. Husovo pojetí církve má celospolečenské důsledky, protože Hus chápe církev neinstitucionálně, tedy jako kolektivní organismus všech, kteří jsou predeterminováni ke spáse. Proto je podle něj církev vrcholem všeho stvoření. Pokud se však toto pojetí církve a s ním spojený dualismus mezi církví vyvolených a zatracenými vezme skutečně realisticky, spolu s eschatologickým očekáváním konce časů a příchodu Anti­krista, pak lze očekávat revoluční vyústění, které nastalo s husitstvím. Nakonec je poukázáno na možné body, ve kterých můžeme vidět Husův celospolečenský reformní potenciál.
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.