PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
Czasopismo
2014 | LXII | 1 | 2-16
Tytuł artykułu

Power and History : The Past as a Means of Legitimating a Ruler's Authority in the Court Art of Fourteenth-Century Poland

Autorzy
Treść / Zawartość
Warianty tytułu
CS
Moc a dějiny. Minulost jako prostředek k legitimizaci panovníkovy autority v polském dvorském umění 14. století
Języki publikacji
EN
Abstrakty
EN
The small church of Sts Felix and Adauctus was in the times of king Casimir the Great (1333–1370) intentionally preserved and incorporated into the new Gothic structure as a memorial of the past during the extensive reconstruction works, carried out in the Cracow castle. A reason for this may have been the conviction that the rotunda had pre-Christian origins. In the works forming the canon of Polish medieval historiography, the study of the Kingdom’s pre-Christian history is of immense importance. In Poland, just like in other countries, efforts were made to identify the irretrievably passing events with certain artefacts that, thanks to their natural properties, would remain undamaged for a long time. The Szczerbiec (‘notched sword’) was undoubtedly such an artefact, dating from mid-thirteenth century, but traditionally associated with the first crowned ruler of Poland, Boleslaus the Brave (967–1025). A legendary account was formulated and used for the first time on the occasion of the coronation of Ladislaus the Ell-High (1320). The stone tomb-chest of Boleslaus the Brave erected in the nave of Poznań Cathedral was a lasting expression of remembrance about the progenitor of the Piast dynasty. Casimir developed a wider cult of ancestry as a means of strengthening his own power by linking it with past Polish Kings. Of exceptional significance was the church at Wiślica, to which Casimir ‘speciali afficiebatur devotione’. His late Romanesque west-work had been preserved by Casimir’s builders and fully integrated into the west façade of the new Gothic church. A separate place was assigned to St Stanislaus whose cult was used for ideological justification of the rights of the Piasts to the Cracow throne and for emphasising the continuity of the monarchy. The construction of the new cathedral church in Cracow (ca. 1320–1364) was a confirmation of the fact that places connected with the cult of the Kingdom’s patron saint were held in high respect. During the construction of this church, two Romanesque towers flanking the façade, and more importantly, the three-aisled crypt under the former west choir had been left untouched. Such extensive parts of the Romanesque cathedral had been retained to be a manifestation of reverence for the past.
CS
Malý kostel sv. Felixe a Adaukta byl při rozsáhlých rekonstrukčních pracích, prováděných na krakovském hradě za vlády Kazimíra Velikého (1333–1370), záměrně zachován a včleněn do nové gotické stavby jako upomínka na minulost. Důvodem mohlo být přesvědčení o předkřesťanském původu rotundy. Ve spisech, utvářejících kánon polské středověké historiografie, mělo studium předkřesťanských dějin polského království nesmírný význam. V Polsku, stejně jako v dalších zemích, se usilovalo o ztotožňování nenávratně pomíjejících událostí s určitými artefakty, které se díky svým přirozeným vlastnostem zachovávají po dlouhou dobu neporušené. Szczerbiec („meč se zubatým ostřím“) z poloviny 13. století, tradičně ovšem spojovaný s prvním korunovaným panovníkem Polska Boleslavem Chrabrým (967–1025) bezpochyby představoval takový umělecký předmět. Legenda byla zformulována a poprvé použita při příležitosti korunovace Vladislava Lokýtka (1320). Kamenný náhrobek Boleslava Chrabrého, zbudovaný v lodi katedrály v Poznani, byl trvalým vyjádřením památky na předka z piastovské dynastie. Kazimír rozšířil kult předků jako prostředek k posílení vlastní moci spojením s předcházejícími polskými králi. Výjimečný význam měl pro něj kostel ve Wiślici, ke kterému Kazimír ‚speciali afficiebatur devotione‘. Kazimírovi stavitelé zachovali pozdně románský westwerk a integrovali ho do západního průčelí nového gotického kostela. Zvláštní místo náleželo sv. Stanislavovi, jehož kult využívali Piastovci k ideologickému zdůvodnění svého práva na krakovský trůn a zdůraznění kontinuity království. Stavba nové katedrály v Krakově (kolem 1320–1364) byla potvrzením toho, že místa spojená s kultem patrona království byla chována ve velké úctě. Dvě románské věže flankující fasádu, a navíc i trojlodní krypta pod bývalým západním chórem byly při stavbě nového kostela ponechány neporušené. Zachování rozsáhlé části románské katedrály tak znamenalo projev úcty k minulosti.
Słowa kluczowe
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
1
Strony
2-16
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.eab9d524-a92b-42ea-9b9e-12672e6ba331
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.