PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
Czasopismo
2014 | LXII | 3 | 214-239
Tytuł artykułu

Gens Fera : The Wild Men in the System of Border Decoration of the Bible of Wenceslas IV

Treść / Zawartość
Warianty tytułu
CS
Gens fera. Diví muži v systému bordurové výzdoby Bible Václava IV.
Języki publikacji
EN
Abstrakty
EN
The wild man in the borders of the Bible of Wenceslas IV is usually thought to have been derived from the tradition of the satyrs of antiquity and interpreted as a symbol of unbridled natural forces and sexual desire, which has its specific place in the world of courtly love. The study shows that the mediaeval homo sylvestris, homo pilosus, or homo ferus was to a large extent the product of theological reflection, based on biblical exegesis. The meaning of these beings in the Wenceslas Bible is investigated in connection with the texts that they accompany, and in interaction with other figures in the borders of the manuscript (the king, the female bathhouse attendant, the torse or knotted fabric, the letters ‘e’ and ‘w’, and the heraldic motifs). The analysis shows that some of the representations of wild men are related to references to hair or beards, which grow out of the body and thus symbolise carnality, mortality, and sinfulness. A further group of meanings is related to wildness in the figurative sense: to the sinful people and to God’s command of cleansing and obedience. God ‘tames the wild people’ by laws and leads it to salvation. The wild people, whom God in his mercy forgives its unfaithfulness, is at the same time the people of the King of the Romans and of Bohemia, which has rebelled against its ruler. The scenes in the margins are ‘pictorial glosses’ which connect to current events biblical verses relating to various aspects of government and salvation. They present Wenceslas IV as the lawful King of the Romans and of Bohemia by the will of God, the heir of Charles IV. The emphasis on the ‘unfaithfulness of the people’ and on the claim to the crown of the Roman Emperor correspond to the political situation between 1394 and 1402, when Wenceslas IV was preparing to travel to Rome to be crowned, an attempt that was definitively thwarted by his second captivity. The fact that the images are difficult to understand and have various meanings is deliberate. It is part of the elite ‘secret knowledge’ which helped form the charisma and power of the monarch. Paradoxically, the mysterious scenes later contributed to the creation of the image of Wenceslas IV as an immoral and impious king.
CS
Divý muž na okrajích stránek Bible Václava IV. byl zpravidla odvozován z tradice antických satyrů a interpretován jako symbol nespoutané přírodní síly a sexuální touhy, jenž má své specifické místo v říši kurtoázní lásky. Studie dokládá, že středověký homo sylvestris, homo pilosus či homo ferus byl do značné míry produktem teologické reflexe, založené na biblické exegezi. Význam těchto bytostí ve Václavově bibli je zkoumán v souvislosti s textem, který doprovázejí, a v interakci s dalšími bordurovými figurami (král, lazebnice, točenice, písmena „e“, „w“, heraldické motivy). Analýza ukazuje, že část vyobrazení souvisí se zmínkami chlupů, vlasů či vousů, které vyrůstají z těla a symbolizují tak tělesnost, smrtelnost a hříšnost. Další okruh významů se váže k divokosti v přeneseném významu: k hřešícímu lidu a Božímu příkazu očisty a poslušnosti. Bůh zákony „krotí divoký lid“ a vede jej ke spáse. Divoký lid, jemuž Bůh ve svém milosrdenství odpouští nevěru, je současně týmž lidem římského a českého krále, proti kterému povstal. Bordurové scény jsou „obrazové glosy“, jež aktualizují biblické verše vztahující se k různým aspektům vlády a spásy. Představují Václava IV. jako právoplatného českého a římského krále z vůle Boží, dědice Karla IV. Zdůrazňování „nevěry lidu“ a nároku na korunu římského císaře odpovídá politické situaci mezi lety 1394 a 1402, kdy Václav IV. připravoval římskou korunovační jízdu, kterou definitivně zmařilo jeho druhé zajetí. Obtížná srozumitelnost a víceznačnost obrazů je záměrná, patří do oblasti elitního „tajného vědění“, které spoluvytvářelo charisma a moc panovníka. Záhadné scény později paradoxně přispěly k vytvoření obrazu Václava IV. jako nemorálního a bezbožného krále.
Słowa kluczowe
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
3
Strony
214-239
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.ae46eb62-670a-4a79-b628-b175dd068429
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.