PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
2017 | 156 | 1 | 69-74
Tytuł artykułu

Několik poznámek k problematice právnické osoby jako osoby blízké

Treść / Zawartość
Warianty tytułu
EN
Some remarks on legal entities as close persons
Języki publikacji
CS
Abstrakty
EN
Up to the present day there hasn’t been, neither in legal theory, nor in practice, found a convincing answer to a question, whether it is possible to apply particular legal provision, which regulates the institute of a close person, also in the case of a legal relationship between natural and legal person or even between two legal persons. In a practice of courts, or more precisely in judicature, there is no decision, which would examine this question from the general perspective of a legal methodology. The Supreme court of Czech republic has approached this problem in its judicature, which relates to a provision of §§ 42a par. 2 of Act No. 40/1964 Col., Civil code, as amended, prospectively of §§ 196a par. 1 of Act No. 513/1991 Col., Commercial code, as amended. This judicature contains many incorrectness. From the viewpoint of the theory of fiction, only natural persons can become the so called close persons mutually, because in Czech legal order close relationship has been traditionally understood as a relationship of human proximity between particular people. A particular legal provision, which regulates the so called close person without defining it, can be generally used in a legal relationship, in which a legal person is involved, above all by means of analogical application, if conditions for such a technique are met. The recodification of private law has brought an innovation of provision of §§ 22 par. 2 of Act No. 89/2012 Col., Civil code, which potentially may assist with the solving of the outlined question.
CS
V právní teorii ani praxi dodnes nebyla přesvědčivým způsobem zodpovězena otázka, zda a nakolik lze konkrétní zákonné ustanovení, které ve své skutkové podstatě (hypotéze) počítá s osobou blízkou, aplikovat též na vztah mezi fyzickou a právnickou osobou, nebo dokonce mezi dvěma právnickými osobami. V soudní praxi, respektive judikatuře nenajdeme rozhodnutí, jež by tuto otázku zkoumalo z obecného pohledu právní metodologie. Nejvyšší soud České republiky se jí nejvíce dotkl v judikatuře, která se týká ustanovení § 42a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v posledním účinném znění, případně § 196a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v posledním účinném znění. Tato judikatura však obsahuje nejednu nepřesnost. Zastáváme-li fikční teorii právnických osob, pak osobami vzájemně blízkými však mohou být vždy jen fyzické osoby, protože blízký vztah byl v českém právním řádu vždy pojímán jako vztah lidské blízkosti mezi konkrétními lidmi. Jednotlivé ustanovení, které hovoří o osobě blízké, aniž by ji definovalo, je obecně možné na právní vztah, v němž vystupuje právnická osoba, použít především analogicky za splnění podmínek pro analogický postup. Rekodifikace soukromého práva zavedla novinku v podobě ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která má potenciál při řešení předestřené otázky pomoci.
Twórcy
  • Právník, redakce, Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i., Národní 18, 116 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.605ff58c-8a8e-4e0d-9a17-c577f7af2273
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.