Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
2020 | 57 | 4 | 454-478
Tytuł artykułu

Used hymnbooks. An annotated copy of Valentin Triller’s Ein Christlich Singebuch:

Treść / Zawartość
Warianty tytułu
CS
Zpěvníky v praxi. Komentovaný exemplář tištěného zpěvníku Ein Christlich Singebuch Valentina Trillera:
Języki publikacji
EN
Abstrakty
EN
This article maps the practice of annotating printed music sources by focussing on PL–Wu SDM 93, a heavily annotated copy of Valentin Triller’s Ein Christlich Singebuch (Wrocław: Scharffenberg, 1559). I propose that the scribe who annotated PL–Wu SDM 93 was a Lutheran organist active in Silesia, probably in the duchies of Liegnitz–Brieg–Wohlau (nowadays Legnica–Brzeg–Wołów). He had access to PL–Wu SDM 93 over a longer period of time between the end of the sixteenth and the beginning of the seventeenth centuries, and he put much care into improving its usability. By analysing selected handwritten rubrics, I discuss the scribe’s reading of Triller’s hymns, revealing fascinating facets of their reception history. This discloses, for instance, the rationale behind the use of a hymn during a specific liturgy and the exegetical potential of such performances. Analysing cross references and additions, I identify some of the hymnbooks the scribe had access to, such as the Kirchengeseng (Ivančice: [no printer], 1566), Johannes Leisentrit’s Geistliche Lieder und Psalmen (Bautzen: Hans Wolrab, 1567), and Johannes Pontanus’s LII. Geistliche Gesenge Deutsch und Lateinisch (Frankfurt an der Oder: Andreas Eichorn, 1600). Interestingly, these sources belonged to different Christian denominations, but they were published in central European regions close to Silesia. This accounts not only for the fact that they were available to the scribe, but also for their proximity to the musical culture with which he must have been acquainted. Finally, I discuss some examples of correction and recomposition of polyphonic hymns, revisions that show the scribe’s dissatisfaction with the hymns’ music as it was edited and notated by Triller. Indeed, some of the scribe’s interventions reveal a changed understanding of counterpoint and polyphonic texture. This offers further insights into the modus operandi and the musical culture of an unknown musician from early modern Silesia.
CS
Článek sleduje praxi anotování tištěných hudebních pramenů se zaměřením na PL–Wu SDM 93, hojně komentovaný výtisk sbírky Ein Christlich Singebuch (Wrocław: Scharffenberg, 1559). Předkládám tezi, že písař, který anotoval PL–Wu SDM 93, byl luteránský varhaník činný ve Slezsku, patrně ve vojvodstvích Lehnice (Legnica/Liegnitz)–Břeh (Brzeg/Brieg)–Volov (Wołów/Wohlau). K PL–Wu SDM 93 měl přístup dlouhodobě v období od konce šestnáctého století do počátku století sedmnáctého, a s velkou pečlivostí se věnoval vylepšování jeho užitkové hodnoty. To mimo jiné přispívá k objasnění důvodů vedoucích k použití určitého hymnu v průběhu konkrétního liturgického obřadu a k určení exegetického potenciálu takových provedení. S pomocí analýzy odkazů a doplňků docházím k identifikaci některých zpěvníků, k nimž měl tento písař přístup, jako např. Kirchengeseng (Ivančice: [tiskař neznámý], 1566), Johannes Leisentrit: Geistliche Lieder und Psalmen (Bautzen: Hans Wolrab, 1567) a Johannes Pontanus: LII. Geistliche Gesenge Deutsch und Lateinisch (Frankfurt an der Oder: Andreas Eichorn, 1600). Je zajímavé, že tyto prameny pocházejí od rozdílných křesťanských denominací, všechny však byly publikovány ve středoevropských oblastech blízkých Slezsku. To objasňuje nejen skutečnost, že k nim měl přístup dotyčný písař, ale i jejich blízkost k hudební kultuře, s níž musel být obeznámen. Konečně se zabývám některými příklady oprav a přepracování polyfonních zpěvů, tedy revizemi dokumentujícími písařovu nespokojenost s hudební složkou zpěvů redigovanou a zapsanou Trillerem. Některé z písařových zásahů dokonce vypovídají o změně v chápání kontrapunktu a polyfonní sazby. Tím se zároveň otevírají nové pohledy na modus operandi a hudební kulturu neznámého hudebníka z období raně novověkého Slezska.
Rocznik
Tom
57
Numer
4
Strony
454-478
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
  • Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic
unknown
  • Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.2acec320-2225-4c9b-bc7b-51777a1f8bf6
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.