PL EN


Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników
Czasopismo
2014 | LXII | 4 | 334-353
Tytuł artykułu

Výtvarná složka Skorinovy Bible ruské jako součást české knižní grafiky

Autorzy
Treść / Zawartość
Warianty tytułu
EN
The Visual Art in Skarina's Russian Bible in the Context of Czech Book Illustration
Języki publikacji
CS
Abstrakty
EN
The Russian Bible was published in Prague in 1517–1519 by Belarusian doctor and translator Francysk Skarina. This article seeks to situate its origins within the wider context of Christian and Jewish book printing in Prague in the early sixteenth century. After an unremarkable start in the second half of the fifteenth century, local book printing began to advance after 1507 as a reading public emerged. Growth in the trade practised by the Printer of the Prague Bible, Mikuláš Konáč, Geršom Kohen, and Francysk Skarina drew seven woodcutters individually to Prague, most likely from Germany. Illustrations and decorative features by these artists can be identified in books produced by all the printers in and some outside Prague including Utraquists, supporters of the Unity of the Brethren, Jews, and Skarina. Five of these artists did work for Skarina, who was not only the translator of the Russian Bible, but was also the author of its uniform typographic and artistic design, for which he drew on what he had learned in the years he spent at the universities in Krakow and Padua. He therefore had to provide the artists creating the initials, illustrations, and decorative features with quite detailed instructions. Many of the illustrations in the Russian Bible mark a departure from the traditional visualisation style in the Vulgate given their unprecedented psychological-literary quality and portrait-like personalisations (in the faces of the Biblical figures we recognise the features, for instance, of George of Poděbrady, Vladislav II of Bohemia and Hungary, Louis II of Hungary). To render more graphically apparent the relationship between the Old and New Testaments, Skarina used allegorical motifs to unite the books of the Bible, which were worked on by several artists. This consisted of an emblem (the Sun and a crescent) and two graphic symbols (the Holy Trinity and the Ark of the Covenant). Although researchers abroad have demonstratively interpreted these elements as the marks of the artists or the sponsors, in this article they are interpreted in spiritual terms and fall within the realm of Christological references. Skarina used them to make manifest to middle-class readers the superiority of the New Testament over the Old Testament.
CS
Stať se snaží zasadit vznik Bible ruské, vydané v Praze v letech 1517–1519 běloruským lékařem a překladatelem Franciskem Heorhijem Skorinou, do širších souvislostí pražského křesťanského a hebrejského knihtisku počátku 16. století. Po nevýrazných projevech během druhé poloviny 15. století se knihtisk od roku 1507 přece jen rozvíjel i v souvislosti s pomalu se konstituující čtenářskou obcí. Na růst řemesla Tiskaře Pražské bible, Mikuláše Konáče, Geršoma Kohena a Franciska Skoriny zareagovalo také sedm dřevořezáčů, postupně přišlých do Prahy pravděpodobně z Německa. Jejich knižní dekor a ilustrace lze určit v dílech všech soudobých pražských i některých mimopražských tiskařů – tedy utrakvistů, exponentů Jednoty bratrské, Židů i Skoriny. Skorina z této skupiny vyzval ke spolupráci pět umělců. On sám se výroby Bible ruské neúčastnil jen jako překladatel, ale též, poučen zkušenostmi z univerzitních let v Krakově a Padově, jako autor jednotné typografické a umělecké konstrukce. Kreslířům iniciál, dekoru a ilustrací musel proto poskytnout poměrně podrobné nápovědi. Mnohé ilustrace Bible ruské se od tradičních zobrazovacích schémat Vulgáty odklánějí díky nebývalé psychologizující beletrizaci a portrétní individualizaci (ve tvářích biblických protagonistů poznáváme rysy Jiřího z Poděbrad, Vladislava II. Jagellonského, Ludvíka Jagellonského aj.). Aby byl vztah mezi Starým a Novým zákonem vyjádřen názorněji, Skorina biblický cyklus, byť zpracovaný několika grafiky, sevřel ideovou spojnicí. Tvoří ji emblém (Slunce a srpek Měsíce) a dva grafické symboly (svatá Trojice a archa úmluvy). Přestože tyto prvky byly zahraničními badateli ostentativně vykládány jako značky tvůrců či mecenášů, zde je interpretujeme spirituálně a vřazujeme do sféry christologických nápovědí. Skorina jimi středostavovskému čtenáři manifestoval nadřazenost Nového zákona nad Starým zákonem.
Słowa kluczowe
Czasopismo
Rocznik
Tom
Numer
4
Strony
334-353
Opis fizyczny
Rodzaj publikacji
ARTICLE
Twórcy
autor
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
Bibliografia
Typ dokumentu
Bibliografia
Identyfikatory
Identyfikator YADDA
bwmeta1.element.23bd4f71-a411-464d-9651-ff50207edc60
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.